O princezně se zlatým lukem

Hvězdička za to, že to je v podstatě schizofrenní záležitost. Jinak to nemá s pohádkou moc společného, herci jsou prkenní a Igor Ondříček s dosti šílenou parukou, díky níž vypadá trochu jako úchyl, trochu jako disco 80. let 20. století, přímo stromový. Herecké umění = 0 slušelo Arniemu jako terminátorovi, ale zde princi ne. Do toho započtěmež nadpočet neuvěřitelně vlezle nyvých písní a říkanek s vysloveně a místy až nelidsky stupidními texty a na pozvolné utrpení je zaděláno. On ale je scénář i jinak neuvěřitelně stupidní. Pozvolné utrpení překvapivě - protože tou dobou si člověk myslí, že větší nesmysl už to být nemůže - vyvrcholí v závěru, kdy dojde k měření dovednosti a umu v maskované soutěži, kdy už stejně každý ví, kdo je kdo, přesto však protagonisté pod maskami pronášejí a v druhém případě huhňají "odhalující narážky/poznámky". Jedním slovem: bizár. (26.12.2020)

Nechápu tu vlnu kritiky. Zdá se mi, že spousta lidí si neuvědomuje na jakou cílovou skupinu jsou pohádky prioritně zaměřeny. Musím souhlasit, že některé pohádkové výtvory jsou děs běs, převažuje kvantita na úkor kvality, ale tak je to dnes téměř všude. Toto dílo bych ale do odpadu ani podprůměru rozhodně nezařadila. Má to příběh, různé charaktery, dobro a zlo (druhé jmenované v umírněnější o to však dnes rozšířenější podobě), také zde kritizované poučení, které však do pohádky jaksi patří a k tomu jako bonus příjemné pohádkové písničky a hudbu. Umíte to lépe? Tak přestaňte kritizovat a ukažte se. Vždyť v dnešní době může napsat dobrý scénář opravdu každý! (08.05.2015)

Viděla jsem na dva kusy po dlouhé době, to je mínus, jednou si to dám celé. Nevím, kdo do toho tahá gender, archetyp nezkrocené silné a tvrdé princezny existuje odpradávna a to, že i takovouto chlasnou a uzavřenou duši otevře láska (čili laskavá a milující duše) se také ví už dávno a bylo mnohokrát ztvárněno. Tahle podoba je ve své kategorii dost povedená, nejslilnější stránka jsou podle mě hudba a kostýmy..no a Igor, to je fakt krásnej chlap. Texty dělal A.Goldflam a jsou opravdu pěkné, jemné, nekýčovité. Podobenství o verších a hledání písní a veršů všude kolem nás je pro vnímavější lidi velmi inspirativní a nápomocné při čím dál těžším hledání krásy kolem nás i v sobě (navzájem). Takže i proto dávám 4 hvězdy. (v reálu cca 3,7). (08.10.2019)

Při prvním shlédnutí r. 2005 (zřejmě) se mi aspoň písničky docela líbily. Bohužel po shlédnutí dnešním vidím příšernost, která v českých pohádkách nemá velkou konkurenci. Vitázkovou mám ráda, tady ovšem hraje jak pod těžkými sedativy, Ondříček je frajer, dokud se neoholí a neudělá si hrůzyplné "dredy", nebo co to je, a Vojtka asi netřeba komentovat. Ačkoli je pohádka krátká, divák se netrpělivě dívá na hodinky, když už to proboha skončí. K tomu ještě plno nelogičností, toporné dialogy a je zabito. A přitom nemá pohádka vůbec špatný nápad, ale věčnými stupidně moralizujícími dialogy a absolutním neherectvím herců (vyjma Parduse, Apolenáře a Jungmanové), si ode mě nezaslouží víc, než 1 a 1/2 hvězdy. (08.05.2013)

Spousta lidí (hlavně muži, co jsem si tak všimla), odsoudí pohádku kvůli feministické princezně. Proč se hned urážet kvůli povaze princezny?? :) Je fajn jednou shlédnout pohádku, kde princezna nečeká na záchranu prince nebo kde se neustále neomílá jedno a to samé. I nové pohádky od Disneyho jsou o princeznách hrdých a samostatných (viz Ledové království, Vaiana atd.) Pavla Ptáčková je jako hrdá princezna skvělá, písničky jsou líbivé, jen mi trochu vadila ta amatérská kamera. Přesto ale tahle pohádka patří mezi mé oblíbené. (13.04.2020)