Meno ruže

Prvotním předpokladem, jenž byl měl každopádně předcházet samotnému filmu, je naprostá ignorace toho, že jste kdy četli tento Ecův vrcholně postmoderní román a většiny dojmů, jež ve vás zanechal. Ale to pochopitelně možné není, a proto nějaké stanovisko zaujmout musí každý, byť i extrémní čtenářský fanda, jemuž nejsou silně zjednodušující výcucy zrovna po chuti. To, že se to ve své komplexnosti natočit nedá, muselo být jasné i Annaudovi. Vybral si tedy možnost nejpopulárnější:natočil poutavou detektivku zasazenou do imponujícího prostředí krutě realistického středověku, v níž většinu filosofování nad smyslem útěku do či od smíchu nebo významem existující i hledané Poetiky jednoduše nálezt nemůžeme. (27.04.2005)

Adaptovat Ecovu knihu nebyl dobrý nápad. Mnohovrstvý příběh s pointou organicky prorůstající celým dílem musel být zákonitě zploštěn na hororovou inkviziční detektivku. Nutno podotknout, že ne špatnou, nicméně pro plné docenění kvalit by se tento film nesměl honosit titulem Jméno růže. Je to jako srovnávat kojence s plně vyvinutým dospělcem. 70% Zajímavé komentáře: Douglas, belldandy, k212, curunir, El Loco (11.06.2006)

Annaudova vize středověku jakožto špinavé a drsné doby je znamenitá a hned v začátku filmu diváka příjemně pohltí. Vykreslení postav je rovněž solidní - nečetl jsem knihu, což samozřejmě lehce sráží mou objektivitu. Po první skvělé polovině, však přichází o poznání nudnější část filmu. Tajemnství a záhady kolem vražd se sice odkrývají, ale já se občas stejně neubránil pocitu nudy. K samotnému konci nic moc nemám a ve filmu docela sedí. A i když je Jméno růže bezpochyby kvalitní filmařské dílo, jedno pokoukání v mém případě úplně stačí. Annaud nám jako jeden z mála filmařů ukazuje středověk s maximální dávkou syrovosti a reality, ale mě osobně pro tentokráte neoslovil tak, jak bych si u režiséra jeho kvalit představoval. (15.11.2005)

Tolik komentaru tu furt keca o knize, az jsem se ji rozhodl precist a bohuzel jim musim dat za pravdu. Kdyz jsem film videl poprve bez znalosti knihy, prisel mi naprosto dokonalej, ale po precteni knihy se na to divam trochu jinak. Uznavam, ze takova kniha se da tezko zfilmovat, takze osekani pouze na detektivni cast byla jedina moznost. Krom toho obcas je tech kecu o nabozenstvi v knize fakt moc. Jenze kdyby aspon ta detektivni cast byla tak pekne propracovana jako v knize, ve filmu mi to prislo strasne uspechane, misty prehazene a proste takove chude. A kdybych knizku neznal, tak bych se v postavach jen tezko orientoval. Ale herci jsou bezchybny, kde ty mnichy vyhrabali nevim, ale nemeli chybu. Do toho slusne hrajici mladej Slater, skvelej Abraham a naprosto bezchybnej Connery, kteryho nijak zvlast nemusim, ale tady nemel chybu. Ale abych jen nekritizoval, Annaud skvele vystihl stredovekou atmosferu, jak hudbou, tak kulisama, jen skoda, ze pri zaverecny scene s pozarem se Annaudovi lek kameraman a tudiz sme ochuzeni o jeste lepsi zabery. Porad to je ale dobra zabava a Annauduv nejlepsi film. (20.07.2006)

Jedná se sice o velmi okleštěný přepis románu Umberta Eca, ovšem sám spisovatel byl tímto filmem nadšen!!! A stejně jsem na tom byl i já po shlédnutí tohoto skvostu. Prvně jsem ho viděl asi před deseti lety, vysílala jej Nova v nočních hodinách. Až později jsem se dozvěděl, že se film už krátce po natočení stal klasikou a že mimochodem byl nejnavštěvovanějším zahraničním filmem v Československu v 80. letech. Ve čtvrtém ročníku jsme na tom byli v kině se školou na mimořádném promítání, coby příprava k maturitě z češtiny a literatury. Kvalita obrazu byla různá a některé scény vystříhány (kupříklad erotická scéna), zážitek však nebyl o nic menší. To ponuré místo, kde se tváře pod kápěmi plíží jako přízraky, tváře mnichů, na která se matka příroda vykašlala, vynikající herci a děj, který ani na okamžik nezabředne do nudy. Sean Connery v roli Williama z Baskervillu podal zřejmě nejlepší výkon své bohaté herecké kariéry, Christian Slater též. Za zmínku ovšem stojí také F. Murray Abraham v roli ďábelaského inkvizitora Bernarda Gui. Každý jeho pohled, každé slovo je ďábelské (ať jej slyšíte v originále či v obou verzích dabingu). Nemám ani čtvrt slova proti závěru, který se rozchází s knihou. Režisér Annaud potvrdil svůj vysoký kredit. Zfilmovat nezfilmovatelný román, sice značně vykuchaný, ovšem s tím nejsilnějším z knihy. Bývalý Leoneův dvorní kameraman Tonino Delli Colli i v prostředí špinavého kláštera vytváří působivé obrázky a neodpustí si záběry krajiny a zasněžených kopců. Jméno růže je legenda. Kniha i film. 100%. (05.08.2007)