Dravé ryby

Vizuální a režijní bomba. Coppola je fakt velký filmař. Z toho filmu, i přes jeho černobílost, čiší neuvěřitelná živost a energie. Mladí herci jsou opravdu draví a celé to žije při těch toulkách městem, po barech a příležitostných bitkách. Hraje k tomu zvláštní, trochu dezrytmická hudba. Mickey Rourke toho legendárního přemýšlivého drsňáka zahrál skvěle, ale rozhodně netlačil na pilu. Diane Lane byla v mládí nádherná a Matt Dillon přesně vystihl všechny znaky těch frajerských "mladších bráchů." P.S. To stylizované prázdno jak tu píše Rob Roy je podle mě zcela úmyslné, protože jde právě jak správně pochopil o stísňující pocit ubíjení života na jednom místě a neschopnost udělat "něco", vypadnout ze sterotypu. Stereotyp je holt prázdný. Coppolu dělá velkým to, že zde to všechno plyne naprosto přirozeně. Ulice a ty lidi na nich jsou uvěřitelní (podobně jak třeba v DO THE RIGHT THING) kdyžto velká většina podobných předměstkých ghetto movies se snaží být přehnaně cool. (28.02.2009)

Matt Dillon s neopotřebeným ksichtíkem jako ctižádostivá a lehce natvrdlá černá ovečka jedné menší famílie a jednoho amatérského gangu školou povinných chuligánů, Mickey Rourke jako jeho zádumčivý starší bratr a zároveň vzor absolutního chlapáctví pro celé město a nakonec ta mladá šukna Diane Lane roztažená pod školními hodinami s dobrými osmdesáti procenty těla tak, jak ho pánbůh stvořil, do kterého se jen a jen po kolínka zavrtat a pak ho nosit jako pláštěnku do sprchy i na lov koroptví. A pak je tu samozřejmě mistr Coppola, který z plátěné režisérské židličky máchá kouzelnou hůlkou a ty dokonalé obrazy se na sebe vrší jako vnitřnosti divokých králíků po nájezdu kombajnu, až se jednomu z té formální nádhery chce plivat dravé červené rybičky ze slzných kanálků. A kde bychom to byli, kdybychom nepřibili pod klíční kost metál tomu starému mazákovi Tomovi Waitsů, který svým andělským chraplákem odduněl další brilantní vedlejšák, tentokrát jako moudrý muž u výčepu s hezoučkým filosofickým monologem o šílenství. (08.03.2013)

Podle mě nejlepší Mickey Rourke. Motorkář je pro mě jedna z nejlepších filmových postav, která by si klidně zasloužila i vlastní film. Skvělí je i Dennis Hopper, taky jednou nehraje parchanta a jak mu to jde. Film je hodně sugestivní, může za to kamera a režie, místy připomíná horory noir, ale jen zpracováním. Jinak celý film je plný myšlenek a atmosféry Ameriky šedesátých let, tvůrci si zřejmě zavzpomínali na svoje začátky a mládí :-) Jak se to říká? Tak jako „Syn Buffalo Billa nestřílí jako jeho otec“ ani Rusty James není jak jeho starší bratr, nebo fašistický polda kontra pouliční bitky a svoboda nad vším ostatním, a i starý opilec co vzdal svůj život a zbyla mu jen láska k alkoholu a synům, to jsou největší lákadla příběhu. Chce si to pustit takový film někdy v noci a nemyslet na nic jiného než, že Motorkář vládne ulicím. Potom se zaručeně dostaví ten pocit: tak tohle je opravdu silný film. Snad jen rvačky připomínají, svou naivitou, muzikálové a možná maličko kazí vše ostatní, komu to ale vadí. (09.01.2009)

Slabší příběh, ale dalo se na to celkem dívat díky černobílosti. Starší bratr byl tak tajemný, že se kolem něj chodilo téměř po špičkách. Téměř nesmrtelná legenda. Rourke vypadal k nepoznání, celkem sympatický a pohledný chlap. Škoda, že Nicolas Cage si moc nezahrál, měl dobrou řepu na hlavě:-) Matt Dillon neměl v hlavě, kompenzoval to silou. (15.03.2010)

Zdejší vysoká hodnocení skutečně nechápu... Francis Ford Coppola je dobrý režisér, ale tohle se mu vážně nepovedlo. Je to film absolutně o ničem s poměrně tuctovou zápletkou a bez jakékoli nezapomenutelné scény. Zaujmou snad jen některé výkony tehdy ještě velmi mladých pozdějších hollywoodských hvězd Matta Dillona, Mickey Rourka či Nicolase Cagea. (27.08.2008)