Krvavý šport

Životopisný film to tak úplně není, zaznamenává především jednu událost ze života Franka Duxe, která je okořeněna několika rychlými retrospektivami. Dle mého soudu na životopisný film málo. Sportovní film to vlastně také není, neboť kumite, tak jak jej nám předložili tvůrci, není rozhodně nějaká sportovní událost roku, ale tvrdá eliminační gladiátorská aréna kde dva muži vejdou a jeden vyjde. Akční film to taky úplně není, protože na akční film je tam málo akce. Vlastně většinu filmu sledujeme průběhy utkání mezi dvěma zápasníky nebo zákulisí těchto utkání. A jedna honička po Hong Kongu nedělá přece akční film. Zajímavostí ovšem je, že se to odehrává ve zmíněném Hong Kongu, který tehdy ještě spadal pod Britskou nadvládu. Možná je tento film žánrem historický. Navíc důležitou složkou filmu je vztah Franka Duxe s jakousi blonckou, takže já bych to viděl spíš na žánr romantika a kvůli retrospektivám s japonským mistrem a soužití s ním i rodinný. Nakonec bych rád zmínil postavu primitiva Jacksona, bodrého a především hláškujícího Američana. Takže Krvavý sport je tedy Romantický / Historický / Rodinný / Komedie, plus ohromná příležitost pro Foresta Whitakera. (24.11.2011)

Z dětství protkaného ústními souboji o to, zda je lepší neduživý belgičánek, co se vlastní pílí propracoval k velkému bojovníkovi či dva steroidoví šašci Arnie a Sly, ve mě tento film zůstal uložen jako nejesenciálnější Van Damme. A je to asi pravda. Tehdy mi ovšem unikal obludný rozměr snímku. Zápletka je postavena na tom, že Frank Dux, elitní voják prchne na ilegální kumite turnaj navzdory nadřízeným a to proto, aby pokračoval v tradicích bojového umění a poctil tím svého japonského mistra, který ho vycvičí jako vlastního. Spojení tohoto motivu (silně podpořeného retrospektivním podáním jeho "cesty" k "síle" se spoustou "mouder" o podstatě karate) s krvavostí probíhajícího turnaje, kterému se sice snaží dát JCVD hlubší rozměr při rozhovorech s novinářkou, s níž si padnou do oka, je přinejmenším bizarní. Obzvlášť když ostatní bijci jsou přehlídkou natvrdlých křupanů či polokomických figur, v nichž by ducha bojového sportu jen tak nevykřesal. Má-li to být protipól k Frankovi, jenž se promeditovává k vítězství a je vrcholem nezkaženosti, pak nefunguje čistě proto, že i on je brutální a někdy i nefér (viz útok do slabin, nejzákeřnější možná věc). A nejlegračnější je, jak se bere vážně a snaží se napodobovat Bruce Leeho (co se týče jeho typického zamrznutí po zasazení úderu spojeného s křikem, vyjadřujícího pozastavení nad vlastní mocí). Co u Bruce vedlo k fascinaci diváků (Bruce sám totiž působil, jako by ho jeho vlastní síly přesahovaly a v onom spočinutí jako by se sám divil vlastním schopnostem), zde naráží na neuvěřitelnou topornost Van Dammeova projevu a hlavně právě tyto scény slouží k přesvědčení ostatních (novinářka, Frankovi nadřízení) o smysluplnosti akce. ________Kromě takto bizarního pojetí hrdiny a filosofie bojových umění ovšem vše bezvadně béčkově funguje a je to prima sekanice se spoustou kvalitních a snadno zapamatovatelných protivníků a soubojů. (04.04.2007)

Jedna z nejklasičtějších, nejzásadnějších a taky nejzábavnějších arénovek (a Van Dammovek) vůbec. Nejrůznější bojovníci a styly z celého světa je sice fajn nápad, ale až na výjimky (malý černoch co se pohybuje jako opice a mexický kickboxer Paco) to na nich není nějak poznat. Většinu z nich od sebe rozeznáte jen podle barvy trenek a když už přijde na souboje, nic moc efektního se nekoná a každý většinou do minuty leží na zemi a jede se dál. Van Damme s Yeungem se ale slušně předvádí a ke konci oba hážou takové držky, že jim ty čtyři hvězdy prostě nemůžu nedat. (24.06.2007)

Setkání se svalnatým sportovcem a splněným snem stárnoucího. Sejmutí soupeře se stává stěžejním. Souboje skýtají silné scény. Sledování svalovce svědčí slečnám, slastně slzí, i svobodným sokolíkům, svírají scvrklé svalstvo, sužují solar, stoprocentně souzní sportovci, stimulují soutěživost sošné svalové soustavy. Stručně stvrzuji: stravitelné sousto. (30.06.2014)

Jo jo to byly casy... dneska na to leckdo nadava ale ted priznejte barvu kdo jste na tom nevyrustal? jedna z JCVD kultovnich zalezitosti pravda scenar nic moc nektery ty zpomaleny bitky uz pusobi po tech letech trochu smesne ale na to kaslu ty ctyri hvezdice si tohle dilko proste zaslouzi a je po diskuzi! (23.10.2012)