Krvavý šport

Jeden z prvních Van Dammeových filmů, který mi dlouho chyběl do "sbírky":) Na svoji obranu podotýkám, že to je hezkých pár let zpátky.:) O něco podobného se pokusil ve vlastní režii Soubojem Cti, který byl o poznání dražší a co do stylů i zajímavější, ale kam se nějaký Mongol hrabe na Bolo Yeunga... (19.04.2004)

Chápu, že pro véháeskové nostalgiky a pamětníky je tohle legenda, ale viděno střízlivě nenabízí Krvavý sport vůbec nic zajímavého (snad jen ukázku několika exotických bojových stylů). Příběh je nicotný, herecké výkony nesnesitelné (zejména Jean-Claudovy pokusy o ventilování velkých emocí povzbuzují peristaltiku střev přímo hromsky), boje tak nějak statické, nezajímavé... Nevím, Van Dammův styl mě nijak neoslovuje. Jedinou silnější emocí bylo nepříjemné svírání v oněch citlivých mužských partiích, když hlavní hvězda předváděla rozštěpy. Estetický dojem veškerý žádný. A pokud už nesměle zaškrábal na okénko, zaručeně ho sejmul syntetický soundtrack alá léta 80. Ne, tohle vážně nemusím... (11.06.2005)

Film "Krvavý sport" mě v dětství doslova vychoval (ještě spolu s filmem Komando a mými rodiči ... ). Je to film o "kumite", o zápasech v bojových uměních. Nic víc, jednoduchá myšlenka, vezme se pár více či méně úřadujících mistrů různých stylů a natočí se na kameru, jako by si to rozdávali ve skutečnosti. Kolem toho nějaká ta omáčka, překrásná ženská postava a je to. Krvavý sport byl vyloženě povedený a pro milovníky bojových umění ve filmu to byla prostě pecka. Za neskutečně nízký rozpočet se podařilo natočit film s velice dobře choreograficky zvládnutými souboji, skvělou atmosférou 80. let, perfektní hudbou 80. letech, mladým Van Dammem v neskutečné formě a jako třešnička na dortu jeho úhlavní nepřítel a záporák, asijský mistr v bodybuildingu a kungu fu, Bolo Yeung, který rovněž jako Van Damme, díky tomuto filmu získal jistou pozornost i na západě (nehledě na to, že v Asii točil ještě za života Bruce Leeho a natočil snad stovky akčních béček...). Krvavý sport je samozřejmě pro mne velká nostalgie. Ale i po dnešním kritickém shlédnutí musím uznat, že se možná nějakou náhodou opravdu tenkrát povedl a odstartoval řetěz napodobenin ala Karate tygrů (vím, jednička vznikla dřív), dalších dílů Krvavého sportu (již bez Van Damma), Kickboxerů a dalších desítek "béčkových karate filmů", z nichž se podle mne ale ani jeden, této klasice nevyrovnal. Tento film nesl kouzlo v tom, že nestál jen na Van Dammovi, který v něm předvedl jen pár soubojů plus výborně ztvárněný výcvik, ale stál na uceleném systému soubojů bojovníků různých národností a stylů. A nemyslím, že to byli nějací amatéři, kvalita toho, co před kamerou předvádí je z hlediska bojových sportů jako takových neuvěřitelně vysoká. Souboje jsou výborně sestříhané, zpomalené záběry na svoji dobu kvalitní, čas soubojů krátký přesně jako ve skutečnosti ... v podstatě rozhoduje v takových a podobných turnajích jen pár dobře mířených úderů, boje trvají pár minut, někdy i vteřin. Člověk, kterého bojová umění nikdy nezajímala a nemá rád béčkové akční filmy tento film rozhodně neocení, ve svém žánru je to ale naprostá klasika, která se Van Dammovi nepodařila překonat ani jeho režisérským debutem "Quest" a ani ničím jiným... Zajímavostí je, že režisér Newt Arnold natočil tento svůj poslední film v 66 letech. Odkaz na skutečný život Franka Duxe je podle mnoha zdrojů nesmysl. Dux měl být údajně členem nějaké tajné služby a při výkonu své "mise" se dostal mezi asijskou mafii a byl okolnostmi donucen bojovat v kumite, které nakonec vyhrál ... Později se zjistilo, že Dux je velký lhář a spoustu skutečností o svém životě si vycucal z prstu ... (20.12.2007)

Po dlouhé době jsem se podíval na Krvavý sport, který mi připomněl, jak se má dělat správný bojový film v aréně. Van Damme zářil a měl na to. Hrál v těch starých dobrých filmech kluky, kteří se z ničeho dostali k něčemu a co je hlavní, měli v srdci pokoru. Tu ale Jean Claude paradoxně film od filmu ztrácel, až začal fetovat a skončil v léčebně. Na jeho vrcholnou formu se každopádně nádherně kouká kdykoliv, jak v mládí, tak v současnosti a co je hlavní...neomzrí. (11.08.2011)

„You break my record, now I break you, like I break your friend.“ Jó, kdo by tohle neznal.. Hongkongský full kontaktový turnaj směřující do nevyhnutelného finále elegantní bojovník Frank Dux vs. osvalená zrůda Chong Li, jenž má prsní svaly jak dvě obracené pánve wok, před zápasem si protáhne nosní dírky jak zedník na stavbě a sežehne soupeře takovým likvidačním pohledem, že ten raději sám sebe uvede do stavu bezvědomí. Co se týká Jean-Claudových typických rozštěpů (nyní již opatřených ochrannou známkou Evropské unie podobně jako olomoucké syrečky), skončili statistici u čísla sedm. Já za sebe bych přidal 9 rozbitých cihel, 14 zubů na bíle žíněnce lehce pokroucené vlhkem od hubek na utírání krvavých skvrn a jednu zhruba na vteřinu odhalenou Belgičanovu řiť. Po Bloodsportu už jen řval Van Damme směrem ke své kariéře:„Mate!“ (11.02.2009)