Krvavý šport

Bojovníci rozličných stylů, ras i národností si přijeli rozmlátit drštičky do Hongkongu na fulkontaktové kumite. Z toho plyne, že než pokerová tvář zákeřného žlutého šampiona Chong Li pozná chuť pěstí, loktů, chodidel či kolen ultraférového vojáka Franka Duxe, stanou se z mnoha bijců nedobrovolní dárci krve a jejich těla poznají tvrdou podlahu arény. Nic lepšího karatistický žánr v době vrcholné slávy na VHS nenabídl. (06.12.2008)

Z dětství protkaného ústními souboji o to, zda je lepší neduživý belgičánek, co se vlastní pílí propracoval k velkému bojovníkovi či dva steroidoví šašci Arnie a Sly, ve mě tento film zůstal uložen jako nejesenciálnější Van Damme. A je to asi pravda. Tehdy mi ovšem unikal obludný rozměr snímku. Zápletka je postavena na tom, že Frank Dux, elitní voják prchne na ilegální kumite turnaj navzdory nadřízeným a to proto, aby pokračoval v tradicích bojového umění a poctil tím svého japonského mistra, který ho vycvičí jako vlastního. Spojení tohoto motivu (silně podpořeného retrospektivním podáním jeho "cesty" k "síle" se spoustou "mouder" o podstatě karate) s krvavostí probíhajícího turnaje, kterému se sice snaží dát JCVD hlubší rozměr při rozhovorech s novinářkou, s níž si padnou do oka, je přinejmenším bizarní. Obzvlášť když ostatní bijci jsou přehlídkou natvrdlých křupanů či polokomických figur, v nichž by ducha bojového sportu jen tak nevykřesal. Má-li to být protipól k Frankovi, jenž se promeditovává k vítězství a je vrcholem nezkaženosti, pak nefunguje čistě proto, že i on je brutální a někdy i nefér (viz útok do slabin, nejzákeřnější možná věc). A nejlegračnější je, jak se bere vážně a snaží se napodobovat Bruce Leeho (co se týče jeho typického zamrznutí po zasazení úderu spojeného s křikem, vyjadřujícího pozastavení nad vlastní mocí). Co u Bruce vedlo k fascinaci diváků (Bruce sám totiž působil, jako by ho jeho vlastní síly přesahovaly a v onom spočinutí jako by se sám divil vlastním schopnostem), zde naráží na neuvěřitelnou topornost Van Dammeova projevu a hlavně právě tyto scény slouží k přesvědčení ostatních (novinářka, Frankovi nadřízení) o smysluplnosti akce. ________Kromě takto bizarního pojetí hrdiny a filosofie bojových umění ovšem vše bezvadně béčkově funguje a je to prima sekanice se spoustou kvalitních a snadno zapamatovatelných protivníků a soubojů. (04.04.2007)

Docela v pohodě film, když jste schopní přijmout tu naprostou naivitu. "Krvavý sport" obsahuje vše co má bojové béčko z 80. let z produkce Cannonu mít. A to hodného šikmookého mistra u kterého hlavní hrdina absolvuje tvrdý trénink. Dále namakaného a podlého záporáka, který ze začátku vyhrává, ale pak stejně dostane do držky, a nakonec nesympatická rádobyhezká ženská (která naprosto neumí hrát) do které se hlavní hrdina zamiluje. Jean-Claude Van Damme podává roztomile sračkovej výkon, což ovšem vynahrazuje roznožkama a všema těma kopama a cvikama. Akorát jsem nestihnul tu komickou figurku jménem Jackson co vypadá jak Peter Jackson. Film, který v podstatě načnul žánr "arénovek" bez kterého by dnes nebyl "Mortal Kombat" a "Kickboxer," ale zase ani "Souboj cti" a to by vůbec neškodilo. (21.04.2006)

Jeden z prvních Van Dammeových filmů, který mi dlouho chyběl do "sbírky":) Na svoji obranu podotýkám, že to je hezkých pár let zpátky.:) O něco podobného se pokusil ve vlastní režii Soubojem Cti, který byl o poznání dražší a co do stylů i zajímavější, ale kam se nějaký Mongol hrabe na Bolo Yeunga... (19.04.2004)

Všechny tyhle filmy s Van Dammem jsou hodně podobný, až skoro totožný, ale troufám si říct že tenhle první film ve kterým se poprvé pořádně prosadil a proslavil je z nich asi nejlepší. Van Damme samozřejmě zase nehraje, ale za to je v těch zápasech hodně dobrej, žádnej pomalej chudáček jako v Questu, ale pekelně rychlej a tim to vypadá mnohem líp. Hlavní nepřítel je taky v pohodě, Bolo Yeung neni žádnej nazdárek a na záporáka se skvěle hodí, jediný co mi trošku vadí jsou ty pořád se opakující zápletky, typu zranění či zabití kamaráda, ale jinak je to jeden z nejlepších Van dammových filmů (08.06.2005)