Věci, o kterých se nemluví

Kinjite neboli zakázané. Neboli věci, o kterých se nemluví. No, naštěstí se o nich točí filmy a u tohoto typického bronsonovského béčka let osmdesátých musí každý videofil vrnět blahem ještě dlouho po jeho dokoukání. Celý film se tváří strašlivě tvrďácky a naléhavě, díky čemuž je zhusta nechtěně komický a místy připomíná spíš parodii na bronsonovky a Bronson karikaturu sebe sama. Pohnuté momenty související s jeho citlivým tématem (dětská prostituce) tak oproti takovému Přání smrti vyznívají v lepším případě do prázdna (znásilnění Fumiko), v horším jsou pak k smíchu (Bronson jako anděl pomsty s umělákem v ruce). Nedokážu si představit, že by to někdo dokázal brát vážně, koneckonců až tak vážně to evidentně nebrali ani tvůrci sami, jak vidno z řady vychutnaných scén (Bronson odveze padoucha na skládku a šikanuje ho tam) a hlášek ("Nejradši bych ti to narval do prdele, ale nechci si ušpinit ruce."), zejména pak když Bronsona seřvával šéf kvůli jeho vylomeninám. A ačkoli je zrovna tohle klišé jako hrom a scénář jako takový rozhodně neaspiruje na Oscara (a staví na jedné kurevsky velké náhodě), musím říct, že je docela napínavý a nečekaně nepředvídatelný, čemuž napomáhá i poněkud zavádějící popisek na obalu videokazety, budící dojem, že jde o převlečené Přání smrti. Připočtu-li dostatek celkem slušné akce, obzvlášť pak výbušné finále s přístavním jeřábem, není šance, že byste se u tohohle filmu nudili. Apropó Danny Trejo se tu objeví v jediném kratinkém záběru v závěrečné scéně filmu. (09.12.2006)

Jsou věci o kterých se nemluví, třeba, že stárnoucí Bronson se snaží v tomto snímku svým typicky zahraným drsňákem vzdorovat času a přizpůsobit se době ve které film vzniknul, ale už se mu to moc nedaří a není to zrovna přesvědčivé. To ožehavé téma je zde pouze naťuknuto a tak se jedná vesměs o průměrný film který drží celkem povedené, byť mírně přehnané akční finále.55% (11.02.2017)

50% Junkfood pro všechny milovníky Bronsona. KINJITE je jeho čtvrtou cannonovskou spoluprácí s J. Lee Thompsonem v řadě a zároveň thompsonovým posledním snímkem. Ten si v ničem nezadá s klasickou Cannon produkcí. Hned v první scéně tu mimo záběr vrazí Bronson robertka do prdele pederastovi, který práve zneužíval nezletilou dívku a celý film pracuje s ošemetným tématem dětské prostituce, zároveň ale jede tak trochu na půl plynu (což nemůže nikoho překvapit). Když si v jedné scéně Bronson stěžuje manželce na to, jak ho tahle práce vysává, je to spíš metafora na jeho dlouholetou spolupráci s producentským duem Goran-Globus, které se postaralo o to, aby Bronsonovy osmedesátá léta byla divočejší, ale taky temnější něž kdy jindy a tím rozodně nemyslím jen žánrově. Mistr bezpochyb zažil lepší časy, nicméně jak Thompson tak Bronson se s polovičatým scénářem perou až s obdivuhodnou vervou. Hlavní záporák Juan Fernández patří mezi jedny z nejnepatřičnějších padouchů na filmovém plátně. A jakou scénu z KINJITE mám nejradši: určitě tu, kde Bronson a jeho parťák straší jednoho z pasákových poskoků tím, že ho drží za nohy z balkónu a on jim omylem vyklouzne z bot. Jo, takovýhle byl konec let osmdesátých. (10.11.2016)

Úplný blbec Bronson z LA s rasisitickými předsudky v roli detektiva zase předvádí co zameškal v přání smrti 1-5. Zase má mladou dceru (tu už jsem viděl na krchově po těch zkušenostech) ale nestalo se, jen ji japonec šáhne do rozkroku. Film je naprosto pitomý a naivvní, dvě hezká místa ale má. Pan Hadó je japonský intelektuál ale šíleně chlastá jako všichni japonci. Když jede ožralý metrem, způsobí krásné japonce orgasmus. Moc pěkná scéna. Blbec Bronson jde s parťákem na zatýkání a chtějí vystrašit černého gangstera. Drží ho úsilovně za nohy, on jim myška vyklouzne a zabije se. Švanda, nééé! (23.02.2011)

Dobre fungujúca dráma o špinavostiach, ktoré sa na periférii spoločnosti dejú. 68-ročný Bronson je síce na rolu drsného a akčného policajta už pristarý, aj na otca 15-ročnej dcéry, ale stále je lákadlom. Vidno to hlavne na akcii, ku ktorej už musí výrazne pristupovať strih a asi aj dabléri, aj preto výsledok vyzerá celkom obstojne. No a za záverečnú akciu v prístavnom doku by sa nemusela hanbiť ani áčková produkcia. Film má veľmi slušné tempo, vždy sa niečo deje a príbeh je aj vďaka stretu americkej a orientálnej kultúry i pár prekvapeniam napriek celkovej béčkovosti zaujímavý. (09.03.2020)