Cotton Club

Richard Gere není žádný tvrďák, s tím jsem měl problém celý film. Jeho postava je pro mě hrozně nevýrazná. Coppola natočil v historii takové stěžejní arcidíla jako Kmotr nebo Apocalypsu, ale jeho Cotton Club mě celou dobu ne a ne přirůst k srdci. Takovou dvouhodinová nuda s tanečními výstupy, kterou já prostě ocenit nedokážu. Snímek má uměleckou přidanou hodnotu, ale znovu bych si jej těžko kdy pouštěl. 40% (29.03.2018)

Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. (16.04.2016)

Po velkolepém Kmotrovi přišel Francis Ford Coppola s o poznání komornější gangsterkou, která se po většinu času odehrává v Cotton clubu-ráji na zemi, kde alkohol teče proudem a kde tančí ty nejkrásnější dívky a mezi tím hraje na trubku sice nevýrazný Richard Gere, ale ve své podstatě to vůbec nevadí, protože to trochu sedí k charakteru jeho postavy a hlavně příběh není to hlavní o co v Cotton clubu jde. Tenhle film stojí především na skvěle zvládnuté atmosféře podpořené výbornou hudbou a silné vizuální stránce, kdy Coppola dokázal prácí se střihem a kamerovou navodit dokonale dobovou atmosféru a kdyby ten film nebyl barevný a nehráli v něm herci, které znám, tak bych možná klidně tipoval, že byl natočený někdy ve 30./40. letech. Navíc je tu krásná Diane Lane, drsný Bob Hoskins a mladý Nicolas Cage, kterého jsem tak viděl po dlouhé době dobře hrát. Takže poctivé 4* (23.05.2008)

Vynikajícím způsobem zachycená atmosféra 30. let. New York, Harlem a jeden jazzový bar, kde se nejen tančí a zpívá, ale také se zde schází šéfové podsvětí. Excelentní taneční čísla a skvělá dobová hudba, to je to, co " dělá " především tento snímek. Výborný Bob Hoskins, krásná Diane Lane jako osudová žena a nevýrazný Richard Gere ( upřímně se divím, že si ho Coppola do role mladého hudebníka Dixie Dwyera vybral ). Na druhou stranu musím uznat, že jsem čekal o dost horší výkon. Gere film rozhodně " netáhne " , nicméně ho ani " nestrhává dolů " . Nevadilo mi ani pomalejší tempo, ba právě naopak, co mi však chybělo k většímu zážitku a tím pádem i lepšímu hodnocení, byl SILNĚJŠÍ PŘÍBĚH. 75% (13.07.2009)

No úplná špice to zas ve svém žánru není, ale každopádně byla tato retrogangsterka s hutnou komorní atmosférou velice solidně odvedenou prací..Vyzdvihl bych především zdařilé spojení muzikálu právě s gangsterskou tématikou, k tomu trochu zábavy, skvělou jazzovou a swingovou hudbu a v neposlední řadě pak herecké výkony, i když Richard Gere mě nějak zásadně nepřesvědčil. Možná to chtělo spíš takového Nira, Costnera, Al Pacina, Branda aj. Námět slabší, ale to by nebyl Francis Coppola, který s mistrnou pečlivostí dokáže bravurně zpracovat i kolikrát velmi kýčovité náměty..Oba hlavní herci učinili určitě jeden z předních kroků ke své další úspěšné herecké kariéře, především pak Nicholas Cage. Nakonec tedy dávám jen za tři, ale to nic nemění na faktu, že gangsterky a mafiánské filmy z období třicátých let, prohibice a vlády Al Capona mám stále moc rád. (17.05.2008)