Cotton Club

Bravurně namixovaný koktejl různorodých charakterů, který se pomalu a jistě rozjede ve skvělé finále. Velmi intenzivní propojení filmu a hudby co do formy příběhu. Postava Charlese Luciana (jeden z nejvlivnějších gangsterů všech dob) na pozadí závěrečné čtvrtiny filmu byla dokonalá. (Samotná návštěva Chaplina a Cagneyho v klubu byla kouzelná!) (01.11.2009)

Typický Coppolov rukopis, gangsterka s mladým R.Gerem, okorenená kabaretnými vstupmi, niektoré vsutku zaujímavé, iné mohli skončiť o čosi skôr. Na prvý pohľad možno zvláštna kombinácia, no vďaka réžijnému citu to dávalo do kopy vyvážený celok. Hlavný záporák ma chvíľkami dostával do úvah, či jeho herectvo brať s nadsázkou, ale ku koncu ma presvedčil, že to naozaj celú dobu hral dosť mimo. Postava mladého hudobníka, ktorú stvárnil R. Gere bola slabšie vykreslená a nevýrazne rozpracovaná, trochu na škodu, ale v podstate celý film fungoval a mne sa páčil. Príjemné retro. (14.08.2014)

Coppola se po nezapomenutelném Kmotrovi znovu vydal do 30. let mezi mafiány avšak tentokrát se už nejedná o tak vynikající zážitek. Alespoň já se tedy u filmu velice nudil a nezaujalo mě ve filmu takřka nic. Ať už to byl mdlý výkon Richarda Gerea nebo strohý a nezajímavý příběh. A celkově ani ta atmoféra mi nepřišla tak působivá jako právě v Kmotrovi. Podle mě jeden z nejslabších Coppolových filmů. (10.06.2008)

Réžia Francis Ford Coppola, scenár Mário Puzo. Čo viac si priať? Vynikajúci retro film v dobových kulisách. Výborné herecké výkony aj kamera, ale predovšetkým hudba. V Cotton Clube pôsobil dlho Duke Ellington, preto je vo filme použitá rada jeho skladieb .Aranžmá sú výborné, zodpovedajú duchu doby. Veľmi som sa na tento film tešil a nebol som sklamaný. Nejde zabudnúť ani na stepárske čísla vo výbornom prevedení. Vďaka za tento film, ktorému dávam plný počet bodov. Neviem či existujú filmy s obdobnou hudbou a či je možné ich niekde vidieť. (04.02.2015)

Ještě než přišlo nablýskané oscarové Chicago, skočila si parta oldscholových gangsterů taneček v prohibicí nasáklém Cotton Clubu. Pravda, příběhu značně ubližuje velké množství postav, hopsání v čase a epizodická rozdrobenost (chvíli se střílí, chvíli se tančí a mezitím se kecá). Ale zase je tu onen magický genius loci zakouřeného baru, polonahých křepčících slečen, stepujících frajerů, samopalů a hot jazzu. Samozřejmě že to není další Kmotr, ale uměl bych si představit, že podobné rozprávky slýchával před spaním třebas i malý Michael Corleone :) (14.02.2010)