Rozhovor

(1001) Vskutku znepokojivý film. Je hodně pomalý a v pravém slova smyslu klade existenciální otázky. Ale jsem ochotna tu chvíli čekání odpustit, když odměnou je zdemolovaný byt. --- Po projekci s komentářem pana Radima Valaka přidávám postřeh, že mě nikdy ve srovnávací kombinaci Rozhovor x Zvětšenina nenapadlo uvažovat o tom, že fotograf ve Zvětšenině ničemu nevěří a je zcela prázdný, zatímco mistr zvuku v Rozhovoru v sobě má víru i svědomí. Jinak tady se Coppolovi povedlo natočit ryze "evropský" film a proto je to myslím jeden z těch mála příspěvků Nového Hollywoodu, které ke mně opravdu promlouvají. (03.01.2013)

Scénář: Francis Ford Coppola .. Otravně monotónní thriller. Hackmanova postava je silně odosobnělá, tatáž atmosféra prostupuje celým filmem a tklivá režie tomu nijak nepomáhá. Mimo závěrečné psychotické deprese hlavního hrdiny, která vykresluje to, kam až dotáhnout vlastní posedlost prací, se jedná o nikterak zajímavý produkt doby, který neharmonicky prokládá neustále omílanou zvukovou nahrávku s postupným psychickým rozpoložením samotářského čmuchala. V Blowup tohle možná fungovalo s rozborem fotografie, jenže zde je tento způsob přinejmenším otravný a otupuje možnost, abych si Conversation nějak intenzivně vychutnal. Jestli zvuk, tak sáhněte radši po Blow Out. (06.09.2007)

Chtělo by to být jakousi zvětšeninou pro audioúchyly, ale jde o střelu úplně mimo... Tam kde Zvětšenina rozjíždí (i s divákem) napínavou hru imaginace na základě nejednoznačného obrazu, tam Rozhovor přichází s kompletním a čistým audiozáznamem a jakékoliv následné pochyby se dále odehrávají spíše jen na bázi svědomí, morálky a paranoie hlavní postavy. A já se ptám: A co jako kurva čekal? To po tolika letech praxe najednou začal stihovat z podezření, že ho najali na odposlech rozhovoru, který možná nebyl jen obyčejným blábolením? To až doteď neodposlechnul nic z čeho by někdo vyvodil nějaké následky?... Chápu paranoiu na konci, ale do té doby je to jen 100minut velmi řídkého děje (půlhodinová povídka by byla tak akorát) tlačeného vpřed velmi chabou motivací :/ (07.11.2016)

V době studené války musel mít tento film úplně jiný a dnes už jen ztěží pochopitelný rozměr. Člověk byl ještě stále nadřazen nad sílu výpočetní techniky, žil v iluzi nedotknutelnosti svého soukromí a své svobody, a přesto každé jeho slovo mohlo být zachyceno a nesmazatelně zaznamenáno. Jenže jak praví známé přísloví: s velkým odposlechem přichází velká zodpovědnost, a právě pár nevhodně vyřčených, ale zvěčněných slov může rozhodovat o životě a smrti... Coppolův Rozhovor je intimní film o podivínském samotáři, kterému to všechno jaksi přerůstá přes hlavu. Snímek se více než na fakta soustředí na vnitřní prožitky hlavní postavy, které se v působivém finále stanou neudržitelnými. Bohužel cesta k onomu finále zrovna nepřekypuje dějem... 6/10 (04.03.2014)

Svet Paranoika. Sprievodca - Gene. Výsledok - v pohode. V rámci postupného podávania informácií, určitej atmosféry a aj dobre napísaného scenára pomerne slušné dielko. Nechalo ma ale počas celého príbehu chladným. Mám rád divné postavy rovnako ako ktokoľvek iný, ale nazrieť pod opar tajomstiev musí byť podľa môjho názoru omnoho brilantnejší, alebo depresívnejší. Jazzík je v pohode, keď si roztrieskate byt a finálne myšlienka, mnohé zachraňuje, pretože pôsobí ucelene a účelovo. Nie sme na pochybách čo chcel Coppola tým všetkým povedať, pretože to hovorí dobre. Mladý Ford núti k pousmiatiu a celé sa to nesie v dobre zvolenom duchu. Ale naozaj som čakal niečo omnoho silnejšie. Niečo čo ma prinúti vytvoriť si k postave silnejší vzťah, než ten, že mu trochu šibe na majáku a preto je pomerne ľahké sa mu dostať do hlavy, aj keď si možno myslí opak. Ak už Coppolu tak asi Draculu a Apocalypsu. (24.03.2015)