Napola: Hitlerova elita

MOŽNÝ SPOILERY! Téma přímo volá po hvězdičkách, ale já jich víc nedám. Co tenhle filmik u mě sráží do kolen je scénář. Je tam pár takovejch podivnejch věcí, který tak zaváněj nesmyslem, až mi v uších hvízdá. Nevím, možná naci-faši-němci dokázali všechno možný, ale zastřelit chlapa, co přeběh horizont, to snad ani oni ne. Trénovat omladinu "ledovým" způsobem, to taky těžko. No, zkrátka pro mě to ani Bousov nezachrání víc, než na tři. (31.10.2007)

Úvod je takový průměrný a nijaký, jenže pak se to naštěstí rozjede do dost atmosférického válečného příběhu, který mě pak dokázal naprosto pohltit. Sice mi v tom vadí ta předvídatelnost, nedostatečné představení a využití většiny postav a to občasné nahodilé skákání z tématu do tématu, ale jinak to funguje dost slušně. I přesto, že to chvílemi působí jako Zlo mezi námi zasazené do prostředí nacistického Německa. Ale jinak se mi líbil ten příběh, herecké výkony a kamera jsou tu taky na dost slušné úrovni, zanechalo to ve mě nějaký silnější dojem a celkově to prostě má něco do sebe. Ani utahané mi to nepřišlo, spíš naopak, snad potřetí v životě bych byl radši, kdyby to trvalo déle a víc se tu tak pracovalo s ostatními postavami a mělo to údernější konec. Ale i tak jsem spokojený. 4* (24.06.2021)

"Napola" - Exkluzívna nacionálne-politická škola pre výchovu budúcich vodcov Tisíc ročnej ríše. Najzdatnejší nemeckí mladíci sa tam mali naučiť disciplíne a zoceliť sa v mužov, ktorí budú viesť svoj národ. Pod pozlátkou luxusnej školy na historickom hradnom sídle sa skrýva hniloba fašistických ideií. Do tohto prostredia sa dostáva syn chudobného robotníka Friedrich Weimer. Počiatočné nadšenie vystrieda trpké sklamanie. Téma je to závažná. Avšak spracovanie pokrivkáva. Vykreslenie charakterov je stroho povrchné a snaha o dojímavé scény vyznieva úplne do prázna. Tiež celkové nasnímanie pôsobí len ako lepší televízny film. Nemci nie sú dobrí filmári. No pri obsadení hlavnej úlohy mali šťastnú ruku. Ten chalanisko (Max Riemelt) vyzerá ako predpisový árijec. *** (05.01.2009)

Tohle bude spíše taková úvaha. Myslím, ze mnoho lidi dělá stejnou chybu, jako v případe filmu Pád třetí říše tvrzením, že Hitlera zobrazuje "příliš lidsky". Účelem práce není dokazovat, že Hitler své nestvůrnosti dával průchod každým činem (tak byl zobrazován třeba v některých starých sovětských filmech). Stejné je to s Napolou. Nelze zjednodušit nepochybnou zrůdnost vyučované ideologie tím, že bychom v každém záběru z učebny ukázali nechutného odporného lektora vřískajícího o světové zkáze a vítězství nacionálního socialismu. Nacisté byli dobří psychologové a věděli, že takové věci se musejí podsunovat postupně, okrajově až podprahově (v tom byl Goebbels mistr, jeho propaganda málokdy primo útočila na nepřítele, většinou se na to šlo oklikou). Pochopil jsem film opět jako snahu ukázat, proc může byt pro normální lidi přijatelné přijmout zavrženíhodné myšlenky i konfrontaci ideálů (právě ta obrazová dokonalost, pohled na sportovní těla...). Krásně je to vystiženo scénou, kdy Friedrich nadšené s úsměvem zpívá "Vlajku", aby byl vzápětí konfrontován s buzerací staršího studenta. Celkově musím říct, že film ve mně zanechal opravdu silný dojem jak z vizuálního zpracování (ech, kdy už se to naučí i naši tvůrci), tak z děje jako takového (například scéna vystřízlivění z bojového napětí po postřílení zajatců), a také z hereckých výkonů. Po formální stránce film připomíná snímky Leni Reifenstahlové. Záměr vidím v tom ukázat, jak něco co na povrchu vypadá krasně a čistě uvnitř může "smrdět". Ostatně takový Michael Bay, oblíbenec mnoha filmových fanoušků jistého vkusu, jde po formální stránce k Reifenstahlové mnohem mnohem blíž, a dělá to - stejně jako ona - proto, ze to hezky vypadá. Na rozdíl od Napoly ovsem neodliší třeba vnější dojem z krásné války, jak bychom ho mohli vidět v propagačním týdeníku nebo náborovém filmu (což i u nás krasně předvedl Renč :)) od skutečné reality (nejen smrt, ale zapařené nohy, špatné jídlo, buzeraci atd.). Moje přítelkyně po filmu probrečela celý den, a to už se mnou absolvovala ledasco. Kdosi film popsal jako takového zvráceného Foglara. Do jiste míry je to trefné, čili jak může byt touha po čestnosti, kamarádství, ochota se obětovat zneužita k něčemu takovému jako nacismus. (12.10.2005)

Pěkný film, u kterého je hodnocení hodně suběktivní... tedy víc než jinde. Celý film nás provází příběhem dospívajícího chlapce dost ovlivňovaným tehdejším režimem, a sidce fašismem a nacismem. Už tak dost tvrdé a drsné odbobí je umocňováno hrubým chováním jiných postav k hlavnímu hrdinovi, pěknému blonďáčkovi s ulízlými vlasy na patku. Nesmí chybět ani milostný příběh hlavní postavy, který mi připomínal spíš takovou vycpávku do prázdna. Každopádně jsem měl tu čest si v tomto snímku zahrát obrovskou roli, a to, že jsem byl s dalšími 400 (čtyřmi sty) mládenci (chlapci) navlečen do školních uniforem: kanady, vlasy "slízlé" na patku a na levém nadloktí rudá páska s hákovým křížem. Natáčelo se ve "vyzdobené" (prapory s hákovými kříži) staré sokolovně u I. P. Pavlovy (Praha). Plná sokolovna mládenců, já tedy jeden z nich a všichni na povel našeho "nadčlověka" měli zaheilovat. A heilovat, řvát z plných plic s celou velikánskou mísností je opravdu zážitek!!! (nic pro podporování nacismu a fašismu). Zážitek z natáčení je jedna celá *hvězdička* z hodnocení. (27.01.2005)