Volejte Northside 777

Stewart jako investigativní novinář, Conte sympatický vězeň, tohle je pěkná a inspirativní detektivka o tom, jak těžký (ale ne nemožný) je dosáhnout spravedlnosti a dokázat nevinu poté, co už je vynesen rozsudek. Případ je zasazen do Chicaga v době po zrušení prohibice, která měla za efekt nejen nárůst zločinu a šedý ekonomiky, ale také korupce v řadách policie. Speciální bod za pouliční lokace a scény pátrání v nuzný polský čtvrti (zde noir). (15.07.2022)

Sympatický novinář James Stewart se na základě jednoho inzerátu začne zabývat 11 let starou vraždou policisty. Zpočátku nevěří v nevinu člověka, který byl za tuto vraždu odsouzen, ale nakonec začne objevovat více a více důkazů, které tomu nasvědčují. ... Jediné, co bych asi vytknul byla zbytečná délka a místy příliš pomalé tempo, např. scény, kde Stewart hraje se svojí ženou puzzle, tam být vůbec nemusely. Jinak ale hodně dobré a zajímavé krimi. (22.07.2010)

Pozoruhodná věcička z mnoha důvodů, novináři na základě inzerátu milující matky odstartují nové vyšetřování v případu vraždy policisty, ve vězení zřejmě sedí nevinný muž.. Bylo úžasné sledovat proměnu Jamese Stewarta od povrchního a laxního přístupu přes nejistotu a tápání až ke skutečnému „chci pomoct“.. V neposlední řadě pro mě bylo zážitkem sledovat technický pokrok té doby, to je něco fascinujícího, při čekání na přenos poslední fotografie jsem si málem okousala nehty.. (30.05.2023)

Snímek působí místy jako dokumentární rekonstrukce příběhu o odsouzeném muži, na kterém po létech vězení záleželo už jen jeho udřené matce. Jeho 11 let v kriminále a jejích 11 let mytí podlah, aby si cent po centu vydělala peníze, které pomůžou jejího syna očistit, jsou tragédií, ale i svědectvím o nezlomnosti. Zapomenutý proces pak pomáhá znovu otevřít zprvu otrávený a nedůvěřivý novinář, kterému se postupně osudy cizích, chudých a nešťastných lidí zaryjou pod kůži, a tak stále naléhavěji hledá důkaz, třeba křehký a téměř nezřetelný, který by pomohl osvětlit, kde je pravda. _____ Černobílá kamera, téměř absence hudby, reálné zobrazení novinářského zázemí, soudní mašinérie i polské komunity - vše dokázala režie popsat tak, že to diváka dostane a strhne. Několikaminutová scéna s detektorem lži, kdy vidíme jen stroj kreslící svůj záznam, profesionálně vedený výslech (ten chlapík snad nebyl herec, ale opravdový odborník na detektor lži!) a rostoucí napětí na tváři vyslýchaného. Podle popisu je to nudná scéna, ale tady je natočená tak, že je vypjatá až k nesnesení. To samé při vyobrazování lidí, které zasáhly důsledky dávného rozsudku, a jež teď novinaří zpovídá. Stačí pohled, jedna - dvě věty a máme před sebou jejich charakter, jak na dlani. Film není sentimentální, přesto dojímá. Herci nekypí emocemi, přesto je dokážou vyjádřit. _____ James Stewart opět exceluje, tentokrát v roli nejprve profesionálně odtažitého novináře, který se ale při setkáním s mnohdy odzbrojující upřímností lidí poznamenaných dávnou tragedií a způsobem, jak ji vyřešil stát, začne stydět a své pokání pak vyjádří zaníceným pátráním. (25.06.2015)

Člověk si užívá prostředí a Stewarta, jak píše Rob Roy. Nikdo se s nikym nepáral. Noviny zřejmě tenkrát valily stejnou politiku jako dneska a nikterak extra se nelišily. Zaujal mě třeba detektor jako možná silně pohoršující okolnost nebo posílání fotografie na konci. A zajímalo by mě, jestli v té době byli schopni opravdu takhle přiblížit. Trošku se mi vybavilo CSI. Film má ale příjemnou atmosféru a hlavně investigativního novináře Jimmy Stewarta. Ti s pandurama aktuálně letí :). (16.09.2010)