Braček, kde si?

„Sysla?“ Díky nenucenosti, s jakou Coenovi zasazují trojici pologramotných blbečků do rámce prapředka všech příběhů o návratu, bych neměl problém uvěřit, že Homér byl slepý černoch, který v čase hospodářské krize na drezíně drandil americkým jihem. Sebe-vědomé těžení z faktu, že většina hollywoodských narativů stojí na oddyseovském půdorysu, je odvážné, ale samo ještě kvalitní film nezajišťuje. V jednotlivostech zábavná, v detailech výstižná reminiscence starých časů, starých filmů a hodně starých mýtů po celou dobu marně hledá rytmus, tón i téma vyprávění. Trio hrdinů, kteří ztratili kontrolu nad vlastními příběhy (zato zjistili, že mohou měnit příběhy druhých), navenek každou chvíli míří jiným směrem, a zřejmě bychom jejich konání také měli průběžně posuzovat s rozličnou vážností (od Jsem uprchlý galejník přes Bonnie a Clydea ke Three Stooges). Jak je ale lze brát vážně, když nejprozíravější z nich, na němž komplet stojí nepatřičně nasládlý poslední akt, má jasno nanejvýš v tom, kterou pomádu si chce napatlat do vlasů? Konzistentní je Bratříčku, kde jsi? nakonec pouze svým „vyšisovaným“ vizuálem (Deakinsova kamera je vůbec parádní) a ohledáváním kořenů americké pop-music, což z něj dvakrát žhavého kandidáta k opakovanému sledování nedělá. 75% Zajímavé komentáře: ScarPoul, Jordan, classic (29.03.2018)

Podle kontrastního hodnocení uživatelů rozděluje tenhle film diváky na pomyslné dva tábory - jedni jásají nadšením, druzí nesmyslně kroutí hlavami. Musím se přiznat, že mě to taky nijak zvlášť nesedlo, ačkoli snad po všech stránkách jde o řemeslně dobře zvládnutý film s velkým zábavným potenciálem. A v mém případě to právě končí někde u toho potenciálu, který je z mého pohledu značně nevyužitý - scénář vrtkavý, vtipné dialogy jsou jen málokdy skutečně vtipné a nejednou se musíte přesvědčovat, že se vlastně máte smát..., absurdnost zápletek často kontrastuje se závažností některých témat jako je například rasová otázka. Za zmínku stojí vlastně jen povedená dobová hudba. (23.04.2013)

Zemitý country film a velice svérázná verze Homérovy Odyssey. Měl jsem trochu obavu, že hlavním magnetem bude George Clooney a zbylí budou jen do počtu. Omyl. Minimálně každý z hlavní trojky je dokonalý originál a každý má svůj příběh. George Clooney, John Turturro a Tim Blake Nelson jsou zde prostě velcí kolíci a sympaťáci. Coenovi bratři jsou renomovaní tvůrci, o tom není žádná řeč. A jejich ujetý humor je výtečný. Bezejmenný černošský stařík, gangster střílející krávy samopalem, chlapec, strážící svůj dům, zlotřilý prodavač biblí a další svérázné postavy tohoto panoptika potvzují naprosto dokonalý zážitek. A navíc jsem velký ctitel country. (21.04.2007)

„Tak trochu jiná Odyssea“. Kefalín a řekněte mi, co si představujete pod takým pojmem absurdní? Nevím jak Kefalín (a zejména VY), ale JÁ osobně za jednoho z králů ABSURDITY považuju tenhle snímek bratří Coenů. Zdá se vám tento komentář příliš krátký? Bude vám muset stačit, protože tohle je definitivně K-O-N-E-C. A teď mě pls omluvte, jdu si napomádovat vlasy. A když myslím pomádu, tak jedině „Fešáka“. Říkám to jasně: „Fešáka“. „Šviháka“ já zásadně nepoužívám. P.s. když už si procvičujeme ty pojmy jako je např.absurdní. Víte, čemu JÁ říkám pech? Potkat 3 osamocené, lehce oděné krásné holky (sirény), máchající v řece své prádélko :o) Jo, tak nějak to bude.....parádní atmosféra 30. let, stylové retro, vynikající trojlístek G. Clooney-John Turturo-Tim Blake Nelson, dobře typově vybrané a následně i zahrané vedleší party, k tomu všemu nám vyhrává parádní muzika (nejen) od „hochů od syslý řeky“ a scénář dotažený do absurdna, jak jen je to možné a pro bratry Coeny (ne)typické. „My cup of tea“: 4+1/2* (14.06.2011)

Tak trochu si gratuluji sám sobě, že jsem tohle dokázal odsledovat až do konce. Poté, co jsem již po půlhodině zjistil, že se mi úplně nedostává slov nad právě viděným a během zběsilých akcí s autem a samopaly nejdříve v bankách a posléze na silnici poblíž stáda kráv jsem se začal zamýšlet nad duševním zdravím obecně uznávaných tvůrců, to nějakou dobu vypadalo, že letos poprvé sáhnu po úplně nejnižším možném hodnocení. Když jsem se ale přemohl, dal si uprostřed filmu malou pauzu a pak s pokud možno co největší pozornosti sledoval Bratříčka dál, musel jsem uznat, že má dost zdařilých a originálních nápadů, dokonce jsem se nakonec i vícekrát zasmál. Já teď nevím, jestli je chyba i ve mě, že jsem nebyl správně na tenhle šíleně absurdní humor z novodobé britské tvorby naladěn, nebo se to bratříčkům Coenům prostě občas ve jménu pokusu o nekonvenční komedii natolik vymklo z rukou, ale asi od momentu se zmizením Peteho a příhodou se žábou se mi docela podařilo přistoupit na tu nevšední absurdní poetiku i schválně přehnané výkony ústředních komiků v jejich bláznivých postavách – jenže problém i tak neskončil. Protože vždycky, když už jsem měl pocit, že jsem tu přišel bratříčkům a jejich Bratříčkovi na chuť, po příznivé chvilce se pravidelně vrátila chvilka, kdy se moje dojmy náhle propadly zpátky do trapnosti nebo v lepším případě totálného míjení. Zčásti moje hodnocení zachraňuje country hudba spolu s meziválečnou stylizací, ale jinak tvorba Coenových asi vážně nebude úplně pro mě. [40%] (08.05.2022)