Бабуся
Baboussia
Granny
Obsahy(1)
Tragikomický příběh stařenky Tusji, která ve svém pokročilém věku zůstane bez opory svých nejbližších. Poté, co odkáže dům vnukům, je odvezena k sestře Anně, kde však najde azyl jen do chvíle, než si Anna zlomí krček. Problémy s nalezením nového domova se bezprizorné Tusje vracejí. Ve výstižných zkratkách sledujeme portréty jejích příbuzných, z nichž jeden je povaleč a opilec, druhý bezohledný zbohatlík. Jistou naději slibuje neteř Líza, která pracuje v Moskvě jako úspěšná novinářka, ale i pro ni by stařenka byla zátěží. Tusja se nastěhuje k vnukovi, kterého poznamenala válka v Čečensku a sám je v nesnázích. Jeho dcera Olja ztratila při výbuchu řeč. Ještě než hrdinka odejde do mrazivé noci, uskuteční zázrak, který celé vyprávění z posttotalitního Ruska posouvá k žánru pohádky. Režisérka filmu nezastírá, že film natočila z potřeby osobního pokání. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (67)
Viděno na MFF Karlovy Vary 2009. Původně jsem na film ani nechtěla jít, ale ještě byly volné lístky, tak jsem využila příležitosti. A je to ten nejsilnější film, který jsem na letošním festivalu v Karlových Varech, viděla. Dlouho mě film sice nijak nebavil, ale pak se začalo vyjevovat, co chce vlastně sdělit a po skončení jsem nemohla popadnout dech. Kdybych se na to dívala sama, jistě brečím jak želva tak, jako spousta lidí v sále. ()
Rusko -to na mape najdete lahko, je to ta najvacsia krava, aka tam na mape len moze byt. Skoda len, ze v Ruskej Federacii nema ludsky zivot jaxi cenu, a to ze zadnu. Film je o ruskej babke v pokrocilom veku, ktora stratila strechu nad hlavou. Reziserka Lidija Bobrova mi nic nehovori, uzivatelka Snorlax place smiechom a smeje sa slzami, koho mi to sakra len pripomina ? Nejakeho ruskeho spisovatela, to viem. Len uz neviem koho -jednak sa v tom nevyznam, a vlastne sa ani vyznat nechcem. Viem, co boli tzv. Zbytocni ludia, to tez suvisi s Ruskom. Film vsak dobry, drsny, smutny, realie na urovni : 85 % ()
Další výborný ruský film, který bych však v žádném případě nenazval tragikomedií (viz MFF Karlovy Vary). Jde o smutné drama všedního života. A opět, neobyčejně zajímavý průhled do ruské společnosti 90.let, nejprve na venkov (kde jako by se zastavila naše vesnice v 50.letech) a poté i v městě "Nových Rusů". Film, který jde na hlubinu, který tne do živého v mezilidských vztazích. Úloha sebeobětující se a milující ženy, z níž se stala "babusja", kterou nikdo nechce...Ne náhodou je tvůrcem tohoto empatického pohledu žena. ()
"Co je to ten nový Rus?" Na tuto otázku, kterou Babka pokládá svým příbuzným při pohledu na zasněžené vilové novostavby z jedoucího žigula, by se dalo odpovědět více jak mnohovrstevně. Při pohledu do tváře této staré babičky dokáže člověk zachytit veškerou katarzi, která rusko za posledních sto let potkala. V babiččině tváři se zračí dobrosrdečnost, skromnost a určitá pokora - vytvořená během přetěžkého života v Rusku. Přesto že snímek je dějově triviální nabízí výborný pohled na současný stav východního obra, a naprosto výborným způsobem dokázala Nina Shubina v roli babičky ztvárnit postavu, jejíž výraz tváře nese snad všechny strasti, které Rusko bude ve své duši ještě mnoho let překonávat. ()
Babička s sedící s kočkou na zápraží, pestrobarvné ruské koberečky, očím ladící roubenky, obyčejné jahodové sušenky vážené a koupené v magazínu, břízy pokryté podzimní námrazou, světnice vonící dřevem, na stole mísa čerstvých domácích pirohů. To je jen málo z toho co "Nový Rusové" nemůžou nikdy komplexně a zdravě ocenit a Noví Češi v místních "asocialistických" podmínkách vlastně také ne.... ()
Reklama