Milujte svojho zabijaka

Clooneymu se sice nedá upřít jistá režijní invence a pokud přihlédneme k faktu, že je to jeho režijní prvotina, pak bude palec po zásluze nahoře. Bohužel obsahově je film jaksi zamotaný a divák má tendenci se v něm velice často ztrácet. Navíc mne příběh zabijáka/kecálka nijak emociálně neoslovil a tak nezbývalo než sledovat výhradně kamerové ekvilibristiky a neustálé změny tónovaní a filtrů. (05.05.2008)

Ani se nechce věřit, že George Clooney dokázal zrealizovat scénář největšího hollywoodského zázraku posledních let, aniž by zpatlal nekompaktní zmatenost. Zabiják má jasně definovanou pointu od samého začátku a otázkou není kam děj směřuje, ale jak. Jen s lehkou nadsázkou lze hovořit o životopisném filmu. Spíš čekejte „vážnou“ komedii ve stylu bratří Coenovic Farga. Zamýšlet se nad morálními pohnutky hlavního hrdiny můžete stejně lehce, jako jenom pasivně sledovat zábavnou show, jejíž vítěze čeká střídavě lednička a kulka mezi oči. Sam Rockwell tímto filmem definitivně prokázal svůj zpochybňovaný talent a přes jistou introvertnost svého charakteru dokázal otevřít celé své nitro, aby nás do něj nechal na deset desítek minut nahlédnout. Jeho komentář nás provází celým dějem, jeho nevýrazná tvář vám utkví v paměti a právě jeho zásluhou je mnohem jednodušší pochopit, co chtěla dvojka Clooney/Kaufman svým společným dílem říct. Á propos – režie, George Clooney je jedním z mála debutantů s rozpočtem, jehož výše ho převyšuje coby režiséra, ale hravost, kterou do tohoto projektu vložil, mnohé vynahrazuje. (Když vrchní kreslíř storyboardů J. Todd Anderson v televizním klání porazí své soky v podání Brada Pitta a Matta Damona, když se Chuck vrátí z jedné špinavé prácičky a doma jej přivítá manželka a zeď ovlivněná hnutím hippies, když v samém závěru dva chlápci vnášejí do kostela, kde zrovna probíhá svatba, rakev.) Je to fůra detailů přidaných jen tak pro radost, ale právě ony povyšují Zpověď nebezpečné mysli (mnohem logičtější originální název) nad naprostou většinu jiných debutů. Apendix: Pro info o skutečném Chucku Barrisovi (je to fakt TÝPEK) doporučuji tento článek 85% Zajímavé komentáře: Vitason, castor, Fr, JayKey (03.02.2006)

Rafinovaná filmová hra a důkaz, že George Clooney je za režirérským křeslem možná mnohem zajímavější než coby herec (aniž bych kritizoval). Ano, je to trochu emocionálně prázdné, chladné, nesourodé, nám Evropanům v určitých ohledech i vzdálené, alespoň pro mne, ale to neberu jako velké prohřešky a koneckonců jistá netečnost skutků byla myslím i úmyslem. Vrcholem je pak pro mé oko i sluch Beethoven (při poslechu se rozkládám na částečky) a čaj/káva o páté... a kdo má schopnou fantazii, myslím že nalezne ve filmu i prvky absurdní komedie. 70% (05.10.2006)

Vynikající psychouš s výrazem pošuka ve filmu řekl: "Jmenuji se Charles H. Barris, zaplnil jsem éter ohlupující infantilní zábavou". Neboj Chucku, tento druh zábavy je jak nájezd potravinových molů - nezničitelný! Však se těší značné oblibě tuším dodnes, k nám taky dorazila a přijdou další... Nicméně vyzdvihuji výkon Sama Rockwella, který předvedl šílenou Gong Show za slabší sukundace hvězd v druhořadém postavení, bez šance jej převýšit a dobrou volbu hudby. Ještě jeden výrok stojí za přemýšlení: "Nietzsche řekl: Kdo sebou pohrdá, stále si sám sebe váží jako někoho, kdo může pohrdat". (24.09.2011)

George Clooney se teda předvedl, takové režijní vychytávky se jen tak nevidí a celý film je opravdu zábavně podán + skvělé herecké obsazení (cameo Pitta a Damona jako třešnička na dortu). Ovšem všemu s přehledem kraluje Sam Rockwell, který se pro tuto roli fakt narodil. Dále potěší Rutger Hauer v roli zabijáka co rád škrtí běžkaře (vyfoť mě) a jmenuje se Keeler. Julia Roberts je opravdová femme fatale a Drew Barrymore, kterou po Charlieho Andílcích nenávidím se mi tu opravdu líbila. Opravdu tenhle film je bezva a jestli vás můj komentář nepřesvědčil tak si pusťte scénku jak jakejsi vedoucí televize nebo kdo vysvětluje soutěžícím v pořadu Rande, že nemají mluvit sprostě. (10.09.2005)