Silný kafe

Osobní dilema. Po dvaceti minutách sledování anonymního shluku postav, který jsem ani po několika pokusech nerozpletl, jsem chtěl odejít z kina a neřešit film, kde spolu mají vztah Egypťanka a Chorvat a divák netuší, jak se tihle dva dali dohromady a proč spolu proboha vůbec zůstávají, když na sebe nedokážou neštěkat déle než půl hodiny. Herci navíc režisérovi moc nepomáhají, většina scén působí téměř jako by se místo správných políček pásku dostaly do finálního sestřihu ty nepovedené. Když se některá z postav zasekne uprostřed věty a koktavě pak pokračuje, má asi divák chápat dění tak, že charaktery mají být přirozené. Ne, nefunguje to, Gunnarsson opravdu není Alice Nellis. Zachráncem filmu se tak v mých očích stal Davídek. Už to, že nehezký, protivný a despotický sobec je zdaleka nejlepší postavou, za něco mluví. Jeho hlášky při záchvatech vzteku zachraňují místy nesnesitelně statický příběh a pomáhají tak přežít nelogicky se chovající sbírku podivínů kolem. Když si ale v tuhle chvíli na Silný kafe vzpomenu, pocítím docela pohodovou atmosféru se solidním soundtrackem a k vlastnímu údivu soudím, že kdybych náhodou narazil na film v televizi, asi bych se repríze nebránil. Nicméně lepší hodnocení to nebude, protože si zároveň vzpomenu na scénu "improvizace na lodích", kde krásná Coufalová pronese nezapomenutelné "Jeďte nebo vás...to...napíchnem". Mohl to být úžasný film, takhle chci vidět jen další film s postavou Davídka a nějaký povedenější snímek s Coufalovou, ve kterém ani nemusí moc mluvit. P.S.: S odstupem několika let rád uznávám, že ačkoli je forma opravdu mizerná, obsah mi zůstává v hlavě pořád. Některé dialogy jsou odkoukané ze života a syrově neupravené, takže s klidným svědomím zvedám na tři. (23.11.2006)

Neočekával jsem nic, dostal jsem mnoho. Mrzí mě, že tenhle film zapadl, protože se mi zdá výborný. Špatnou technickou stránku (myslím odpornou digi kameru) bohatě vyvažuje scénář a herecké kreace. Zejména Martin Hoffman je rozjetý jak vlak a zdá se mi daleko vtipnější než kterákoliv postava ze Samotářů (srovnání je na snadě, ikdyž ty filmy od sebe mají daleko). Tohle Silný kafe ze mě prostě ani po skoro 4letech a jednom shlédnutí nevyprchalo, takže dávám plný počet... (17.12.2007)

Líbí se mi, jak tu ti herci hrají jakoby nehrají, dialogy jsou živelné, mluví více osob najednou a nerozumíme všemu, ale tak to (vlastně) v životě chodí, člověk by pomalu u toho čumění na filmy zapomněl, že život není o tom tohle řeknu já, pak střih, kamera, klapka, a já na to povím tohle. Líbí se mi i postava Davídka, která projde určitou katarzí (kéž by se tohle dělo i v ostatních českých filmech, a né jen pořád samé odnikud nikam...) a krásné je na tom i to, že v okamžiku, kdy tou vnitřní a nijak lehce vybojovanou proměnou projde, dostává za to bombu od své milované, která hledá něco více v básničkách nebo knížkách jednoho beznadějně zamindrákovaného romantika, který ve finále (můj odhad) bude ještě větší sobec a kokot, než původní Davídek... To "něco více", které si slečny tak rády pletou se skutečným "mnohem méně", je tady podáno pravdivě, a proto můj celkový dojem je velmi silný. (17.01.2012)

Celkem zbytečný film. Jediné, co stálo za to, byla ta úplně nesnesitelná, uřvaná a příšerně vulgární a protivná kráva, kterou bych v reálu trefil po třech minutách, i když holky nebiju, a chudák režisér, který byl alespoň trochu vtipný. Snad jako ročníková práce, ale jako vážný film do kina? To fakt ne... (05.02.2007)

Takový lepší "studentský" film, který díky neokoukaným hercům a (až na drobné výjimky) absenci scénáristických schválností působí sympaticky civilně. Trochu mi vadil jen ten "samotářský" sountrack (i když možná to byl záměr, aby k hercům, mluvícím "anglickou češtinou" hrály kapely zpívající "českou angličtinou" :-)) (04.08.2004)