Insomnia

Skvělý thriller. Mrazivá atmosféra, výborný scénář a zajímavě psychologicky prokreslený a nejednoznačný Jonas Engström ve výtečném podání Stellana Skarsgårda, režie filmu je taktéž na vysoké úrovni. Americký remake s Al Pacinem je také výborný a je těžké říct, který je lepší, oba filmy přistupují k látce jinak. (28.11.2009)

Bohužiaľ mi nedá zrovnávať s Nolanovým remakom, ktorý je filmom určeným jednoznačne pre veľké plátno a vyššiu návštevnosť. Aj keď je v podstate dosť náročný. Takým je aj nórsky originál, ktorý ide ešte dalej v ambivalentnosti hlavnej postavy vyšetrovateľa. Lenže film pôsobí dosť televízne a nemá takú pôsobivú atmosféru. Záver bol tiež o niečo menej silnejší. VIDENÉ ZNOVA: Insomnia je vskutku originálne krimi, výborne zahrané na všetkých frontoch a s premyslenou filmovou rečou. Preto mu aj ten slabší záver ako v remaku odpustím. (28.08.2012)

Nebudu nic srovnávat, nejsem regálová brigádnice v Tescu. Insomnie nakročila velmi směle, vůně jemně propečeného bifteku se pomalu rozpínala místností, ale jak odplula mlha, začal film pomalu vychládat. Syrovost je fajn, tu mám rád, ale já osobně bych to dokořenil trošku větší špetkou napětí. (Challenge Tour 2015, film č.13) (13.04.2015)

Syrový thriller s prakticky víc zápornou než kladnou hlavní postavou, sledující příběh detektiva Engstroma deptaného pocitem viny ze smrti parťáka. Aby toho nebylo málo trpí Engstrom nespavostí a sexuální frustrací, což v zemi věčného dne a kolem dvou pěkných žen způsobuje Engstromovi značně velké potíže. Věřím, že americký remake oproti originálu hmatatelně změknul, o to víc je ale původní Insomnia reálnější a působivější ve svém celkovém vyznění. Stellan Skarsgärd utrápeného detektiva zahrál bezchybně a opravdu mu věříte každé slovo, každé gesto, což je dobře, protože film stojí hlavně na něm. Pro mě byla výrazným kladem filmu jeho neameričnost, takže se vymyká většině zaběhnutých, nepsaných pravidel podobných filmů. Škoda jen toho slabého finále, mohlo to být na 5* (11.03.2008)

Absence většího rozpočtu i nějaké výraznější vizuální stylizace dávají tradiční skandinávské ponurosti opravdu hodně vyniknout. Vizuál je bezbarvý a depresivní a uprostřed téhle vyslovené deprese pobíhá ultra stroze charismatický Stellan Skarsgård, přičemž se bezostyšně snaží zachránit svůj zadek na úkor jiného. Právě ta absence morálky, která v americké verzi krášlí Al Pacinův raskolnikovský vnitřní souboj, je největším producentem čirého lidského hnusu - hlavního předmětu norské Insomnie. Není sice tak skvěle vypointovaná jako Nolanův remake (už proto že Skarsgårdovi tu schází protivník kvalit Robina Williamse), ale zdeptá vás o dost víc, protože je zbavena veškerého idealismu. Obě Insomnie, jak norská, tak americká, si tak spolehlivě hájí své místo na slunci, jelikož se nejedná o "souboj" remaku s originálem, ale o koexistenci dvou velmi kvalitních a pozornosti hodných filmů. (15.01.2012)