Oceľové magnólie

Skoro se stydím, že se mi ten totálně ženský film vlastně moc líbil. Přestože jsou tu chlapi odsunuti do určitých zosobnění mužských stereotypů (nejlepší je Skeritt) a vládnou zde baby, příjemně to ubíhá. Protože i přes to drbání a tlachání mají ty ženský prostě smysl pro humor a bláznivý scénky. Všechny zde hrají naprosto přirozně a v pohodě, nejvíce se mi ale líbilo neustálé hašteření Dukakisové a MacLainové. A přestože film dokáže být nečekaně hodně smutný, netlačí se tu na pilu patosu ani sentimentu. Je to prostě jen tak nějak... hezký. (11.08.2009)

Překvapivě vtipný film, bohužel od druhé půle (pochopitelně a očekávatelně) se zvyšujícím se počtem dojemných momentů, na které já v tomto balení prostě nejsem. Ale i když balancuje dost často na hraně a občas z ní i spadne, přece jen se nerozplizne na výhradně slzotvorné prvočinitele. A některé hlášky svérázných Jižanek jsou vážně hodně povedené. (20.11.2007)

Každým razom tieto filmy, ktoré sú vraj pre ženy pre mňa osobité a príťažlivé ich švitorenie keď sú len spolu na ulici v nemocnici v kaderníctve ich vzájomná náklonnosť a úprimnosť nám chlapom niekedy hlúpo zaškrípe a ono to vlastne je prejav náklonnosti a možno aj určitý prejav lásky.Chlapi by mali byť oceľový, ale častokrát sú oceľovejšie tieto magnolie. (29.03.2009)

Takový ten film o ženách, které řeší ženské věci a je určený hlavně pro ženy. Rozhodně tím nijak neshazuju kvality filmu a byl bych pokrytec, kdybych nepřiznal, že se mi film líbil a to převážně díky ženskému hereckému ansáblu, kde exceluje úžasně nesympatická Shirley MacLaine (jako baba, kterou si zamilujete ale jako sousedku byste jí nechtěli) a taky nemůžu upřít nějaké silné scény, kde hlavně ke konci je potřeba pár kapesníků. Jen se jako chlap nedokážu do filmu tolik ponořit. Rozhodně však doporučuji všem ženám a těm kterým se líbila "Cena za něžnost" na kterou jsem si při sledování nejednou vzpomněl. (21.08.2009)

Příběh se navenek tváří jako nadprůměrně zábavná komedie, která si zakládá na afektovaných způsobech ... i když téměř od samotného začátku ho podezíráte z nějakého nenadálého podrazu. A najednou se díváte na bezmoc a zoufalství matky, jejíž milovaná dcera si s těžko akceptovatelným optimismem zahrává se životem - patrně za vydatné podpory toho milého, leč nezodpovědného pitomce, za kterého se provdala ... neboť i vystudovaný právník může být nezodpovědným pitomcem. Možná se ještě na malou chvíli necháte ukolébat růžovými brýlemi, které vám snímek záměrně podstrkuje, ale po krutém prozření zákonitě nastane okamžik, kdy vám přepjaté manýry jižanských dam přestanou připadat vtipné. Nekritizuju zdánlivě neadekvátní smích v mezní situaci, neboť bývá naprosto přirozenou, nekontrolovatelnou a svým způsobem osvobozující reakcí organismu na prožité trauma - ale přeslazený závěr vyvedený v jásavých pastelových barvách je kýčem, který ve mně vzbuzuje touhu zlikvidovat všechny velikonoční zajíčky. (13.12.2012)