Frances

Tento film jsem viděla, když mi bylo 22 let . Z kina jsem vycházela rozsekaná a z hlavy mi dlouho nešel vymazat. Ze scény v léčebně, kde Frances prodával ošetřovatel vojákům , se mi doslova dělalo špatně a třásly se mě kolena. Matičku, kterou by pohledal, mohla by si tykat ze Stalinem. Je vidět, že film zapůsobil, protože od té doby jsem ho neviděla a je to drahně let. Nejlepší výkon Jessici Lange (21.01.2013)

Straaaaaašlivě roztahaná nuda. Několikrát jsem u toho usnul, ale z té první zhruba půlhodiny můžu konstatovat, že když se na obrazovce objevila dvaatřicetiletá (32!) Jessica Lange a tvrdila, že je jí sedmnáct (17!), musel jsem se hořce smát. To v jiným filmech si aspoň dají tu práci a trochu herečku omladí. Zatím jsem získal dojem, že Frances Farmerová byla afektovaná uječená kráva. A s tím dokážu žít. (28.01.2017)

Jessica mě baví vždy, ale tady to rozjela ve velkém stylu, nominace na Oscara byla oprávněná. Frances Farmerovou neznám a nic o ní nevím, čili nejsem schopná posoudit, nakolik se film liší od skutečnosti, ale myslím, že ty nejzásadnější momenty jejího života byly divákovi předloženy věrně a jsou šílené. Holka to byla asi docela hubatá, chytrá, nebojácná, nekonvenční a do své doby se nehodila. Problémy by s ní byly asi vždycky, akorát dneska by si se svým temperamentem nevykoledovala lobotomii, nýbrž výsostné postavení. Co napsat víc? Někdy je zkrátka lepší matku odříznout... (27.04.2019)

Rozmáchlá velkorysá bigrafie s výtečnou hlavní představitelkou. Na pozadí základního příběhu, o kterém jsem do tohoto filmu neměl potuchy, se člověku dostává spousta informací o tom, jak vypadal Hollywood, broadwayská divadla i americká psychiatrie 40-tých let. Silný příběh všemi fimovými profesemi bravurně zvládnutý. (23.05.2009)

Pokud si odmyslíme všechnu tu hrůzu lunatických ústavů (která je zřejmě přehnaná) a transorbitální lobotomie (ke které zřejmě nedošlo), pak zásadním problémem zůstává patologická fixace na dominantní matku. Tím odpadá relace k "Přeletu nad kukaččím hnízdem", která při sledování napadla asi mnohé, která je zde jen nepříliš šťastným pokusem o nápodobu. Zmíněná fixace až fetišizace matky, ambivaletní vztah lásky a vzdoru a neschopnost se z něj vymanit, je už ovšem dostatečně silným motivem pro film, silnějším než je jeho zpracování. Pozn.: Právě prvky tušené z Formanova "Přeletu" a odkaz na konkrétní osobu tu působí jakýmsi "zpomalovacím" efektem. (26.04.2019)