Frances

O tom. jak stoupá ... a jak padá hvězda, která přespříliš věřila sama v sebe, ve svůj úspěch - a ve svou nedotknutelnost ... nebo ve své ideály, které možná byly - ale možná nebyly jen pózou ... alespoň zpočátku. Hvězda, která se nechtěla nechat přetvořit k obrazu jiných ... a "mentálně ozdravný program" zatím nenápadně postával opodál - a trpělivě čekal na svou příležitost. Ten příběh je přinejmenším velice pohnutý, jenomže ... neslyšíte v něm tlukot jejího srdce ... 3,5* ... P.S.: 1) Vážení přátelé, smlouvy se musí plnit, s tím nic nenaděláte; 2) Matky jsou to nejlepší - nebo taky to nejhorší, co vás může potkat; 3) Rytíři na bílých koních jsou obecně nedostatkové zboží, nicméně EXISTUJÍ ... jen nejsou všemocní. (12.09.2015)

Pokud si odmyslíme všechnu tu hrůzu lunatických ústavů (která je zřejmě přehnaná) a transorbitální lobotomie (ke které zřejmě nedošlo), pak zásadním problémem zůstává patologická fixace na dominantní matku. Tím odpadá relace k "Přeletu nad kukaččím hnízdem", která při sledování napadla asi mnohé, která je zde jen nepříliš šťastným pokusem o nápodobu. Zmíněná fixace až fetišizace matky, ambivaletní vztah lásky a vzdoru a neschopnost se z něj vymanit, je už ovšem dostatečně silným motivem pro film, silnějším než je jeho zpracování. Pozn.: Právě prvky tušené z Formanova "Přeletu" a odkaz na konkrétní osobu tu působí jakýmsi "zpomalovacím" efektem. (26.04.2019)

S "hollywoodom" nezápasí len hlavná hrdinka filmu, ale aj samotný režisér, ktorý akoby strašne rád dve veci naraz - vzdať hold konvenciami doby nespútanej povahe i osloviť čo najširšiu divácku obec, prípadne aj samotnú akadémiu. Zatiaľ čo presvedčená Francis (presvedčivá Jessica) ide bez zaváhania hlavou proti múru, Graeme Clifford iba čo tu vystrčí rožky, tam pohladí proti srsti, nikdy však nie do tej miery, aby dvíhal zo stoličky či dokonca privádzal do mrákot. Umiernená neposlušnosť, tlmený výkrik, predstieraný protest a v konečnom dôsledku nefunkčná, totálne neškodná správa o bezohľadnom strachu konzervativizmu. (13.04.2009)

Zcela odzbrojující výkon, který předvedla Jesssika Lange mě nedá jinak, než jít na nejvyšší ohodnocení. Nenáviděla jsem matku Frances a milovala Harryho Yorka, který žel ve skutečnosti neexistoval. Strašná škoda, protože jsem jim držela palečky co to dalo, ale reálnost osamělosti a zoufalosti Frances ve mně vzbudil obrovskou lítost a smutek na duši. Já tenhle vynikající, ale téměř zapomenutý snímek určitě doporučuji. (25.09.2015)

Rozmáchlá velkorysá bigrafie s výtečnou hlavní představitelkou. Na pozadí základního příběhu, o kterém jsem do tohoto filmu neměl potuchy, se člověku dostává spousta informací o tom, jak vypadal Hollywood, broadwayská divadla i americká psychiatrie 40-tých let. Silný příběh všemi fimovými profesemi bravurně zvládnutý. (23.05.2009)