Réžia:
Zdeněk KubečekScenár:
Jiří Zdeněk NovákKamera:
Eduard LandischHudba:
Vítězslav HádlHrajú:
Vladimír Menšík, Lída Roubíková, Jana Gýrová, Věra Galatíková, Ladislav Pešek, Libuše Havelková, Josef Bláha, Simona Stašová, Roman Hemala, Václav Kotva, Jan Pohan, Viktor Maurer, Mirko Musil (viac)Obsahy(1)
Vladimír Menšík v dramatickém příběhu náhle zbohatlého venkovana... Příběh vypráví o tragickém osudu Špáty (V. Menšík), který jako chudý podruh nečekaně zdědil patnáct tisíc zlatých. Je přesvědčen, že z kapitálu je zajištěn na celý život, že bude žít „jako kníže Rohan“. Podléhá své pyšné matce (L. Roubíková) a podceňuje dobrou a skromnou ženu (J. Gýrová). Koupí na venkově dva domy, v hospodě hostí podlézavé sousedy – snaží se žít jako bohatý člověk... Klasik české realistické prózy K. V. Rais, podle jehož novely „Špáta“ vznikla televizní adaptace J. Z. Nováka, realisticky postihl charakter chudého člověka nízkého postavení, jeho vztah k majetku a jeho touhu společensky povýšit. (Česká televize)
(viac)Recenzie (97)
Já si na to pamatuju z dětství ještě z osmdesátek. Postarší Menšík, skvěle to zahrál, lehce nabyl, lehce pozbyl. Vždycky karbanil, vždycky chtěl být boháč a pak se to stalo, byl a najednou nebyl, přišel i o ženu a novorozeně. Je to celkem hezky natočené (v rámci československé televíze), je to takové docela těžké téma, kouknu na to někdy zase tak za 20 let. ()
Esence české televizní dramatické tvorby, která v sobě nese výstižnou studiovou zkratku lidských charakterů a gest, všecho nezadržitelně spěje k závěrečné katarzi, pro mě několikarozměrná ilustrace teorie prostředníků (René Girard) - lidé napodobují druhé a jejich chování (tenhle napodobující princip je příznačně obsažen už v názvu inscenace "jako kníže Rohan") , aby se tak přiblížili ideálům a hodnotám, které vyznávají a které jsou pro ně ztělesněny v určitém člověku idolu = prostředníkovi (v tomto případě "panstva")... protože však ale nikdy nemohou být dokonale druhým a tedy dokonale naplnit svou touhu, končí jejich osudy tragicky, zde tento mechanismus logicky vede k totální (sebe)destrukci hlavní postavy. ()
Špáta mezi megeroidní matkou a hodnou manželkou. Jsou úplně jako dvě protikladné pohádkové ženštiny typu bída a štěstí. On totiž Špáta mezi dvěma vnitřními silami, proto ta "černobílost". Klíčem k pochopení povahy a tragédie tohoto jinak celkem dobráckého, ale nezřivého mužíčka, je úvodní scéna, v níž se ho dobrá manželka shovívavě ujímá poté, co v kartách prohrál i boty. Špáta je totiž gambler, spíš gambleříček, kterému se nenadále splnil sen o jackpotu. Proto taky ta komická přemrštěnost. A Špáta jako gambler si nemůže dokázat vážit ani toho mála, ani toho mnoha, co potom má. V zadním plánu máme možnost nahlížet (skromně, ale přece) sociální formu nižších venkovských vrstev tehdejší společnosti. Nemám na mysli "jak těžko se jim žilo", ale ilustraci takových základních faktů, jako že je tu nějaký "hospodář", u nějž bydlí několik podruhů, kteří "chodí na výdělek". Nebo jak jsou osiřelé děti sousedkami předány do péče jinde žijících příbuzných - v dnešním prostátnělém světě něco nepředstavitelného. K. V. Rais dnes už patří mezi zapadlé klasiky, nikým nečtené. Nikoli snad právem, ale bohužel přirozeně. O režisérovi Kubečkovi nic nevím, ale autor scénáře J. Z. Novák je u mne už nějakou dobu zapsán jako velmi dobrý autor TV adaptací právě starých klasiků. A Menšík využil ještě jednu z posledních a celkově nemnoha příležitostí prokázat, že není jen bavičem, ale také hercem, byť je už téměř nemožné se přes jeho ikonickou image dostat k postavě samotné. Stašová je jako profesionální svůdkyně hloupého zbohatlíka skvělá, ač od ní bych čekal spíš parodii na toto téma. ()
Málo nápaditý televizní přepis Raisova sociálního dramatu. Všechny postavy jsou velmi prvoplánové a naprosto předvídatelné, stejně jako celý příběh je jasný už předem. Dějová linka tím postrádá na zajímavosti a jediné, co by si divák mohl užít, by byly herecké výkony, kdyby ovšem herci měli co hrát. To však bohužel neměli, když záporné postavy postrádají jakékoliv kladné rysy a naopak kladné postavy jsou kladné přímo až čítankově, tudíž vlastně neživotné. Neživotná je tak i celá inscenace a svým provedením jako by patřila do stejné doby, kdy vznikla i knižní předloha. K tomu, aby to byl alespoň muzeální kousek ji však chybí autenticita. Depresivní obsah je tak podtržen i depresivním provedením, které nedokázala pozvednout ani slavná herecká jména. Učebnicová moralita bez jakýchkoliv uměleckých ambicí. ()
Všetky nedostatky televízneho spracovania, ako nekvalitná kamera, nezdarilé kulisy a kostýmy sa dajú odpustiť. Pretože scenárenské prevedenie a hlavne herecké prevedenie koncertujúceho Menšíka, boli excelentné. Asi najlepší film o tom, ako peniaze dokážu zmeniť človeka tým najkrutejším a najzahanbujúcejším spôsobom. 75%. ()
Galéria (3)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (3)
- Zmiňovaný kníže Rohan byla skutečná historická postava Ludvík Viktor kníže Rohan-Guémenée, narozen roku 1766. Rod Rohanů dodnes existuje. (Nick321)
- Vladimír Menšík (Špáta) ve filmu hrál trochu i sám sebe, jelikož měl v té době problémy s alkoholem. (Nick321)
- Některé scény se natáčely v obci Hradešín, okres Kolín a v jedné z takových scén (pohřeb Barušky a jejího dítěte) hraje postavu faráře skutečný hradešínský farář jménem Vincenc Mrtvý. (ČSFD)
Reklama