Recenzie (2)
Oceňuji profesionální práci, obsah je samozřejmě poplattný době. Přes to **** ()
Čistá propaganda, jejímž cílem bylo oslavit připojení oblastí, které získalo po 1. světové válce Polsko (nebudu ale považovat Polsko za nějakou oběť, když se samo podílelelo v roce 1938 na rozbití Československa, tolik toužící po Těšínsku) - tedy dnešních západoukrajinských a západoběloruských oblastí. Film je rozdělen zhruba do dvou částí - první ukazuje "osvobozovací" postup Rudé armády (valící se tanky, vojáci na koních a letadla tedy moc jako osvobození nevypadají), poté přijdou na řadu vítací scény s nádhernými typicky dovženkovskými scény až masopustního charakteru plus autentický karpatský hudební folklor. Velký prostor dostal kontrast oslav u pomníků ukrajinského národního básníka Ivana Franka a polskými nacionalisty velebeného A. Mickiewicze. Samozřejmý prostor mají záběry na kulturní a přírodní krásy (včetně mnichů vítajících "osvobození") a průmyslové objekty (v duchu propagandistického boje značně typického). Druhá část, kontraapunktická první půlhodinové koláži tlumočí projevy ukrajinských, běloruských a polských zástupců inteligence i lidu, které samozřejmě vítají velkého Stalina i Chruščova (a upozorňují - na zcela nevymyšlenou realitu polského útlaku ukrajinského a běloruského národa v beckovském Polsku). Film je tedy formálně zcela vyvážený (výběr řečníků byl skutečně dobře dramaturgicky veden). Samozřejmě, že pokryteckým řečím o národním osvobození Ukrajinců, Bělorusů, Židů a Poláků v západoukrajínském a západoběloruském prostoru dnes těžko někdo uvěří, ale ve velké míře to zástupci zmiňovaných národů takto skutečně po represivní národní politice polské jako osvobození vnímáno bylo. ()