Příklady táhnou

Hezká, ale až moc naivní klasická starší komedie, ve které Nataša Gollová nezáří zcela tak, jak jsme na ni zvyklí z těch známějších filmů. Celkem upozaděná vnučka dokáže přesvědčit ráznou a zásadovou babičku o změně stylu života. Babička dostane "druhou mízu", stane se z ní skoro tramp, aby na konci filmu zjistila, že už je na to docela stará. Milé, hezké, ale víckrát to asi vidět nemusím. Hudba: Josef Stelibský (23.11.2009)

Jedna ze známějších pamětnických veseloher, tentokrát s určitou zvláštní dávkou nostalgie po vlastním mládí, starých časech a s hřejivým poselstvím o tom jak je mladý duch - nebo alespoň pochopení pro ty, kteří jím oplývají - důležitý i ve zralém věku. Bez paní Naskové by to nemohlo fungovat - lepší obsazení pro noblesu vyzařující a respekt budící Dámu uprostřed podzimu života nebylo možné sehnat. Je to sice naivní a předvídatelné, ale výtečně provedené. Jen myšlenka dnešního diváka na to jak daleko jsme se jako společnost posunuli a co jsme cestou zapomněli nebo rovnou odvrhli jako přežité, je poněkud truchlivá... Pojďme to moderně uzavřít tím, že jde o bez zbytečného patosu a laciných emocí fungující "feel-good" film. 80% (23.02.2014)

Udělat si někdy výlet do starých časů, je osvěžující lék na stres a uspěchanost dnešních dní. Tento film takovou možnost poskytuje a Růžena Nasková, je kouzelná stará dáma, která nás tam zavede. Každý člověk, stejně jako ona v této přívětivé letní komedii, může někdy opustit své zajeté koleje a stereotypy a udělat něco nečekaného, i když se za čas obvykle vrátí ke své přirozenosti. Tak si říkám, jak by se dneska tato stará dáma srovnala s barevnou televizí, videem a počítačem, a jaké rozpaky by u ní asi vzbudily pojmy jako satelit, fleschka nebo MP3. Taky trempování už není, co to bývalo a mládež dává přednost jiným aktivitám. Tak jsem se na chvilku zastavila a nechala se pozvat k táboráku a do toho starého domu, kam Nataša Golová vnesla svěží vítr, slunce, smích a dobrou náladu. Líbilo se mi tam a pokud bude příležitost, přijmu pozvání i příště. (14.01.2012)

„S hrůzou konstatuji, že jste si té anglické úlohy ani nevšimla! Co mi na to odpovíte?“ - „I am sorry miss Klára, but take please…jak se řekne správně anglicky dejte mi pokoj a nekažte mi prázdniny?“ Tenhle film je velmi milou oslavou prázdnin, léta a mládí. Některé scény jsou sice trochu chtěné, humor jednodušší a třeba taková Stella Májová opravdu hraje „přiměřeně“ svému věku, ale tyhle menší zápory přebíjí nakažlivě optimistická, pohodová atmosféra a sem tam i nějaký ten zdařilý frk. Mezi herci válí Neumann a především Nasková, jejíž akurátní až prudérní babička nakonec nosí tepláky, pořádá výlety k neznámým místům jakým je třeba (T)táborák, na „kopané“ oslavuje gól, i když zrovna žádný nepadl či s umem sobě vlastním řídí 35 koní pod kapotou. Tuhle příjemnou oddechovou záležitost hodnotím slušnými 4*. „Pane strážmistře, víte co je to táborák? Spal jste už někdy v trampské boudě na tvrdé posteli a k tomu ještě při otevřených oknech? Ne? Tak to jednou zkuste a uvidíte jaký je to príma šlágr!“ - „Ale jinak je milostivá docela normální.“ (31.03.2019)

Okouzlující a ztřeštěná Nataška Gollová a proti ní rozvážná a důstojná Růžena Nasková. Dáma starých vybroušených mravů. Která ovšem nesnese žádnou novotu, žádné vybočení, sebemenší hluk. V červenci v dlouhých rukávech, klobouku, rukavicích, se slunečníkem - a s plédem přes kolena. V kočáru s koňmi. Ti v autě jsou pro ni jen blázni. Okna nesmí být otevřená, kouřit se nesmí, halasit se nesmí, pít alkohol se zapovídá. A radovat se musí na povel. „Já se raduji a přeji si, aby ses také radovala, abyste se všichni radovali.“ Zdá se, že Nataša, k velké radosti naivní Jarmilky - Stelly Májové - naruší poněkud klidný a tichý chod poněkud staromódního domu. Za neutuchající pomoci trampské dvojice. I drobného podvodníčka s padělanými obrazy Jana Pivce. Obrat nastává po zranění zahradníkova Emana. Babičku nikdo nepoznává, zdraví nazdar, chodí na procházky, odmítá prášky. Raději pohyb, slunce, vzduch. Milost dostali i trampíci, byť Vaškovy vynálezy jsou poněkud životu nebezpečné. Babiččin dům se prosvětluje, své místo najde i rádio, tančí se. Táborák, budiž. Šlágr, to už paní Naskové z pusy moc nešlo. Ale v těch teplácích, role nerole, mi přece jen příliš neseděla. Přece jen je salonní typ. (V teplácích by mohla být Antonie Nedošínská, už jsem někde psala srovnání těchto dvou typově podobných korpulentních dam a jejich rolí.) Babička pookřeje, jezdí autem, byť řidičské schopnosti nemá valné, dokonce chodí na kopanou. A i když se pak život mírně vrátí do starých zaběhnutých kolejí, pletení a spaní v devět, léto to bylo krásné. Užili si jej všichni, Jiřinka i Jarmilka, babička, pan doktor, trampíci i zahradníkův Eman. A my si to užíváme s nimi při každém dalším uvedení. (11.08.2008)