Dvenadcataja noč
Réžia:
Jan FridObsahy(1)
Sovětský celovečerní barevný film byl natočen podle slavné stejnojmenné komedie Williama Shakespeara. Komický konflikt je založen na dokonalé podobě sourozenců, bratra a sestry, kteří o sobě nevědí, a je vystupňován tím, že sestra je převlečena do mužského oděvu. - Vévoda Orsino je beznadějně zamilován do Olivie. Ta jej však odmítá. Viola, milující Orsina, vstoupí v mužském převlečení do jeho služeb. Stane se Orsinovým prostředníkem, tlumočí Olivii jeho city. Olivie se zamiluje do domnělého Cesaria. V pravé chvíli se objeví na scéně Violin bratr Sebastian, Violou dosud považovaný za mrtvého. Olivie, vidíc v něm Cesaria, s ním uzavře slib věčné lásky. Po rozuzlení Orsino snadno oželí ztracenou Olivii a vezme si Violu, kterou si v Cesariově podobě dávno oblíbil. (Svátkem Tří králů se konalo v Shakespearově době dvanáctidenní období vánočních slavností tradičním bujným veselím. Odtud název komedie.) (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (1)
Název je tak známý, že netřeba zdůrazňovat, po jaké látce a jakém autoru to sovětští filmaři tentokrát sáhli. Není pochyb, že naši diváci tedy dílo uvítají s nemenší radostí, s jakou vítají každou novou divadelní premiéru Shakespearových her. Citujeme však aspoň stručně z recense J. Baumana (Sovětskaja kultura), který kriticky hodnotí úspěchy i neúspěchy autorů při převodou shakespearovskěho textu a píše: „Film je prodchnut úsilím o vytvoření skutečné shakespearovské komedie. Jeho tvůrci se snaží najít komický akcent především v samotných charakterech, nepřinášejí jej odjinud. Některé partie jsou vytvořeny s opravdovým mistrovstvím, projevuje se v nich nápaditost a hutný humor. Přesto jsou to však úspěchy nedostatečné: role, kterou tu film sehrál při vytváření správného pojímání této komedie, mohla být mnohem větší. Je to především vinou autora scénáře a režiséra J. Frida. Jestliže přesto film na diváky dobře působí, je to díky tomu skutečně shakespearovskému, co v něm zůstalo zachováno, a dobrým hereckým výkonům." Bauman vytýká filmu nedostatky především v interpretaci shakespearovského optimismu. „Shakespearovi hrdinové nemilují život proto, že by byl snadný, ale proto, že v sobě cítí dost sil, aby překonali všecky překážky, které jim stojí v cestě ke štěstí. Ve filmu je však Illyrie představována jako místo nezávazných radovánek: tady lidé žijí neznajíce starostí, věnuji se hudbě a rozverným žertům a popíjejí s dobrými kumpány vínko." Přes tyto výtky lze říci, že jde o dílo zdařilé. Nutné textové zkrácení bylo provedeno citlivě, se smyslem pro logiku a pro zachování srozumitelnosti původní dějové osnovy. Filmový přehled 18/1956 ()
Galéria (18)
Fotka © Lenfilm Studio
