Má je pomsta

Korejská filmová syrovost a strohost je přesně můj šálek filmového čaje, no a v Parkově opusu Boksuneun naui geot jsem si jich užil vrchovatě. Úvodní film jeho "trilogie pomsty" je podle mě z celé trilogie nejpůsobivější. Je introvertní, těžkomyslný, artový i realistický, a hlavně je nelaskavý a nemilosrdný; žádný velký sentiment a patos, žádný velký soucit s postavami, žádný happyend, ani dílčí. A tak to mám rád, život totiž není žádná sranda. Silné scény: Továrna, příběh propuštěného svářeče, scéna z výtahu, celý závěr... vlastně celý film. "Já vím, že nejsi špatný kluk, ale snad chápeš, proč tě musím zabít..." (23.04.2014)

Velkolepé i když chvílemi komorní drama, které se ze začátku nezdá takové jaké ve skutečnosti je. Pan režisér totiž dokázal natočit film s takovou grácií až mi nad tím nechával rozum stát. Například z ironicky vtipných scén se v tu ránu stane jedna z nejvážnějších scén ve filmu. Celkově je film velice chameleonovitý a chvílemi až neuvěřitelně rozsáhlý a zaručeně dokáže zaujmout. Každá postavička ve filmu má svoje ego, svojí přímočarost za kterou si stojí a svůj cíl, kterého nechce upustit a právě proto dokáže diváka tak dostat. Na konec z toho vyleze velice povedená odplata, která se do paměti s radostí zaryje. --- Jeden chlápek si myslel, že má dvě hlavy. - Dvě hlavy? - Jó, dvě. Blbý bylo že dost trpěl na migrény. Takže s dvěma hlavama měl migrénu skoro pořád. A víš co nakonec udělal? Jednu z těch hlav si ustřelil. - Levou nebo pravou? (21.07.2007)

Začalo to hodně dobře, pak to v půlce úplně ztratilo tempo a na 20 minut zbyla jen nuda, a pak když se jeden z hrdinů chopil baseballky a ten druhej elektrod, se to zase rozjelo. Nápad filmu byl brilantní, vzít to z obou stran a čekat až se oba mstitelé navzájem zbijou. Nejhorší na tom je, že vlastně fandíte oboum. Akorát by to mohlo být chvílemi dynamičtější, nebo možná kratší. Režie mi občas přišla taková zmatená a semtam jsem nevěděl vo co go. Ovšem konec je fakt geniální. (13.04.2006)

Velice silný filmový zážitek o mladém hluchoněmém Ruyovi, který se snaží zachránit život své pomalu umírající sestře. Nemá cenu, abych příběh nějak zevrubně popisoval, když to za mě již udělal Lhurgoyf, takže jen napíši, čím mě tolik zaujal. Skvělá práce s kamerou dala vzniknout takovým záběrům, jako je například podvodní zabíraní padající cigarety a její následné odplutí po vodní hladině nebo celkem strašidelné záběry z výšky (především na hřišti). Nádherný byl i záběr schodů, který nemá cenu rozebírat, neboť ti kdo film neviděli, by si jej stejně těžko představovali. Ze začátku se může zdát, že to bude jen nějaké pochybné drama, ale ke konci nabírá film poněkud jiný směr. Mnohem akčnější a drsnější... může se i zdát, že se režisér vyžívá v krvi, o čemž by svědčila scéna, kdy si přímo pohrává z vodou a krví... vlastně se pokouší o takovou hru barev. Celkově film působí velice dobře, jednotlivé části na sebe dobře navazují, i když někdy může mít divák z děje celkem guláš. Herecké výkony jsou dobré a nezaostává ani hudební doprovod... 80% (02.12.2005)

Opět forma je brilantní, bohužel stejný problém jako u třetího dílu je příběh. Všechno je tak propletené, až chvílemi překomplikované. Neexistuje jednoduchost, v které se nalézá síla. Vše je jednoduché, ale úmyslně zapleteno do uzle, který se jen těžko rozmotává bez dalších problémů. Ty 4* jsou možná moc, ale třeba druhé podívání ukáže jestli film patří mezi smetánku 5* nebo do průměru mezi 3*. (31.12.2006)