Réžia:
Čchan-uk PakKamera:
Byeong-il KimHrajú:
Ha-kyun Shin, Du-na Bae, Ji-eun Lim, Kang-ho Song, Bo-bae Han, Dae-yeon Lee, Seung-beom Ryoo, Jae-yeong Jeong, Seung-wan Ryoo, Joo-bong Ki, Kwang-rok Oh (viac)Obsahy(1)
Hluchoněmý Ryu se ze všech sil snaží vydělat dost peněz, aby mohl svoji umírající sestru poslat na transplantaci ledvin (což není zrovna snadné, když jste právě přišli o práci a ještě ke všemu vám v nemocnici řekli, že potřebný orgán není k dispozici). Po menší epizodě s překupníky s lidskými orgány dá Ryu na radu své přítelkyně a rozhodne se získat peníze na sestřinu operaci únosem malé holčičky. Zpočátku slibně rozjetá akce se ale velmi brzy příšerným způsobem zvrtne a únos uvede do chodu kolotoč událostí, které všem pořádně zacloumají životy. Úvodní díl Parkovy trilogie o pomstě (následovaný snímky OLDBOY a SYMPATHY FOR LADY VENGEANCE) získal v roce 2003 na filmovém festivalu ve Philadelphii první cenu za nejlepší film. (kiddo)
(viac)Videá (2)
Recenzie (266)
Sympathy for Mr. Vengeance je prvním filmem z trilogie o pomstě uznávaného jihokorejského režiséra Chan-wook Parka. Tento film se stylisticky i tempem výrazně odlišuje od zbylých dvou. Oldboy i Sympathy for Lady Vengeance jsou akčnější a jejich scénář dynamičtější, v tomto ohledu tedy vyniká hlavně Oldboy, který by se dal nazvat i akčním filmem. Sympathy for Mr. Vengeance je také prostý všemožných vizuálních perliček, jakými je dominující zelený filtr či choreograficky dokonale sladěná akční sekvence v úzké chodbě točená na jeden záběr. První část trilogie naopak vyniká syrovostí a nestylizovanou brutalitou. Vše se zde děje s naprostou samozřejmostí, ať už jde o mučení elektrickým proudem či brutální vražda basebalovou pálkou. Emocionální dopad na diváka je tedy o to větší. Příběh vypráví o hluchoněmém mladíkovi jménem Ryu a o jeho sestře, která je vážně nemocná a potřebuje transplantaci ledviny. Doktoři bohužel nemohou najít vhodného dárce a tak se Ryu rozhodne, že daruje svojí ledvinu. Ryu ale také není vhodným dárcem a po váhání se upíše obchodníkům s orgány, od kterých má dostat vhodnou ledvinu výměnou za tu svoji a peníze, které měl našetřené na operaci. Po operaci se ale probouzí bez oblečení, bez peněz, bez své ledviny i bez té požadované. Ryu byl podveden. Zanedlouho mu doktor oznámí, že konečně našli vhodného dárce, ale Ryu už nemá peníze. Se svou přítelkyní se nakonec rozhodne získat peníze prostřednictvím únosu dcery Ryuova zaměstavatele. Vše bohužel nejde podle plánu a otec unesené holčičky se chce mstít. Zoufalý Ryu se pod tíhou tragických událostí, které se stále množí, také chce mstít. Kdo z těch dvou mužů má větší právo na pomstu? A komu z nich budete držet palce? Soucítit budete s oběma, i když každý z nich stojí na opačné straně. Více vám z příběhu už neprozradím, abych vás nepřipravil o spoustu překvapení, která se ve filmu objevují od začátku do konce. Musím ale ještě vyzdvihnout úplný závěr filmu, který je vskutku excelentní a dává slovu „pomsta“ nový význam. Tempo filmu je pomalé, ale postupný vývoj příběhu vás stále udržuje v napětí a ani na chvilku nenudí. Stavba příběhu je v porovnání s mainstreamovou tvorbou nezvyklá. Děj je občas zkratkovitý, jsou vypuštěny některé pro děj důležité události, jakými je například průběh únosu malé holčičky. Naopak se zde vyskytují scény, které nemají s příběhem zdánlivě nic společného, ale nakonec nacházejí ve filmu své uplatnění a pomáhají vekreslovat charaktery postav a jejich vzájemné vztahy ( například scéna s copánky). Kamera je většinou statická a záběry dlouhé. Jejich kompozice je tak dokonale promyšlená, že v některých scénách kamera nemusí měnit pozici a celé dění je perfektně přehledné. Chan-wook Park po celý film udržuje diváky v napětí a daří se mu velmi často navozovat nepříjemné mrazení v zádech, ale s citem do svého díla vložil i několik humorných momentů, a to značně černých. ()
Nejprve jsem viděl následující dva díly Parkovy volné trilogie a od úvodního snímku jsem tedy asi čekal něco jiného. Zatímco Oldboy se odehrává v drasticky rychlém tempu a ze Sympathy for lady Vengeance mi utkvěl lehce satirický, cynický, ale taky svižný rytmus, tak ze Sympathy for Mr. Vengeance si budu pamatovat pomalé jízdy kamerou a lehce rozvleklý děj. Je tu několik perfektně komponovaných scén (scéna, kdy dívka utrpením sténá a několik mladíku si to za stěnou vykládá zcela jinak je asi nejlepším příkladem). Často mi ale přišlo, že stylistická dokonalost obrazu naprosto přebíjí to, co by mělo diváka vtáhnout do příběhu. Ve srovnání s filmy třeba Tonyho Scotta však Park volí neúměrně pomalé tempo, které se pak, alespoň pro mne, stalo do jisté míry zkouškou mé hranice únavy. ()
Sice je to přirovnání podivné, ale při Sympathy For Mr. Vengeance se mi vybavily dramata Williama Shakespeara. Základním hnacím motorem hlavních hrdinů tohoto snímku je jak jinak pomsta. Té obětují vše, i svůj vlastní osud a to tak, který je neodvratně fatální. Velice chytře je napsaný scénář, u kterého je dobré nevypínat, protože je velice snadné v záplavě informací ztratit nit. Navíc zde je oproti zbytku trilogie přítomen ten nejčernější z černých humorů a při takové míře cynismu se divák musí zamyslet nad marností a zbytečností všeho snažení. ()
První snímek z Parkovy revenge-trilogie mě popravdě tolik neoslovil, jako jiné zdejší uživatele. Jen jsem hold neměl čekat další Oldboy či tématicky spřízněný, avšak dimetrálně odlišný I Saw the Devil. Tenhle film jde na to úplně jinak a připomíná spíše smutné kriminální drama. Zběsilá akce typu "zabili jste mi dceru a já vás teď všechny postřílim a rozsekám" se tu vlastně skoro nevyskytuje. Veškerá zabití zdejších postav spíše logicky vyplývají z úmrtí jiných postav, čímž se všechna ta krvavá odplata na sebe neustále vrství a vrství. Gore to nemá žádné, za to nechybí perfektní herecké výkony a snad každý divák si zde najde tu svou nezapomenutelnou scénu. ()
Reklama