Má je pomsta

Sympathy for Mr. Vengeance je prvním filmem z trilogie o pomstě uznávaného jihokorejského režiséra Chan-wook Parka. Tento film se stylisticky i tempem výrazně odlišuje od zbylých dvou. Oldboy i Sympathy for Lady Vengeance jsou akčnější a jejich scénář dynamičtější, v tomto ohledu tedy vyniká hlavně Oldboy, který by se dal nazvat i akčním filmem. Sympathy for Mr. Vengeance je také prostý všemožných vizuálních perliček, jakými je dominující zelený filtr či choreograficky dokonale sladěná akční sekvence v úzké chodbě točená na jeden záběr. První část trilogie naopak vyniká syrovostí a nestylizovanou brutalitou. Vše se zde děje s naprostou samozřejmostí, ať už jde o mučení elektrickým proudem či brutální vražda basebalovou pálkou. Emocionální dopad na diváka je tedy o to větší. Příběh vypráví o hluchoněmém mladíkovi jménem Ryu a o jeho sestře, která je vážně nemocná a potřebuje transplantaci ledviny. Doktoři bohužel nemohou najít vhodného dárce a tak se Ryu rozhodne, že daruje svojí ledvinu. Ryu ale také není vhodným dárcem a po váhání se upíše obchodníkům s orgány, od kterých má dostat vhodnou ledvinu výměnou za tu svoji a peníze, které měl našetřené na operaci. Po operaci se ale probouzí bez oblečení, bez peněz, bez své ledviny i bez té požadované. Ryu byl podveden. Zanedlouho mu doktor oznámí, že konečně našli vhodného dárce, ale Ryu už nemá peníze. Se svou přítelkyní se nakonec rozhodne získat peníze prostřednictvím únosu dcery Ryuova zaměstavatele. Vše bohužel nejde podle plánu a otec unesené holčičky se chce mstít. Zoufalý Ryu se pod tíhou tragických událostí, které se stále množí, také chce mstít. Kdo z těch dvou mužů má větší právo na pomstu? A komu z nich budete držet palce? Soucítit budete s oběma, i když každý z nich stojí na opačné straně. Více vám z příběhu už neprozradím, abych vás nepřipravil o spoustu překvapení, která se ve filmu objevují od začátku do konce. Musím ale ještě vyzdvihnout úplný závěr filmu, který je vskutku excelentní a dává slovu „pomsta“ nový význam. Tempo filmu je pomalé, ale postupný vývoj příběhu vás stále udržuje v napětí a ani na chvilku nenudí. Stavba příběhu je v porovnání s mainstreamovou tvorbou nezvyklá. Děj je občas zkratkovitý, jsou vypuštěny některé pro děj důležité události, jakými je například průběh únosu malé holčičky. Naopak se zde vyskytují scény, které nemají s příběhem zdánlivě nic společného, ale nakonec nacházejí ve filmu své uplatnění a pomáhají vekreslovat charaktery postav a jejich vzájemné vztahy ( například scéna s copánky). Kamera je většinou statická a záběry dlouhé. Jejich kompozice je tak dokonale promyšlená, že v některých scénách kamera nemusí měnit pozici a celé dění je perfektně přehledné. Chan-wook Park po celý film udržuje diváky v napětí a daří se mu velmi často navozovat nepříjemné mrazení v zádech, ale s citem do svého díla vložil i několik humorných momentů, a to značně černých. (28.08.2006)

SPOILERY! Zelenovlasý hluchonemý Ryu je zúfalý. Jeho sestra životne potrebuje transplantáciu obličky, ktorá ale nie je dostupná. Ryu sa tak rozhodne zájsť za čiernymi obchodníkmi s orgánmi a výmenou za svoju obličku a 10 000 000 wonov má dostať vytúžený orgán pre svoju sestru. Keď ale obchodníci nedodržia svoju časť dohody, a náhle začne byť v nemocnici oblička dostupná, Ryu už nemá potrebné peniaze na transplantáciu. A tak sa so svojim dievčaťom dohodnú, že unesú dcéru bohatého zamestnávateľa, ktorý prednedávnom Rya vyhodil z práce a budú po ňom požadovať potrebné peniaze. Čo sa ale stane, keď malé dievčatko nešťastne zomrie? Majú obaja právo na pomstu? Má naň právo podvedený Ryu, i zronený otec dievčatka Dong-jin, ktorý začne po únoscovi pátrať na vlastnú pásť? Táto snímka (s americkým názvom Sympathy for Mr. Vengeance) je krutou sondou do Kórejských najnižších sociálnych vrstiev, zlých životných, zdravotných i pracovných podmienkach a z toho vyplývajúcej kriminality i terorizmu. Film je (podobne ako Oldboy) plný surovej brutality i šokových momentov. Je originálne natočený, ako z pohľadu hluchonemého Rya, kde sú scény takmer bez dialógov a často až hypnoticky tiché. Napriek tomu má dej svoj spád a nedovolí vám nudiť sa. Odporúčam. (15.07.2004)

Na druhý krát zvyšujem na päť. Pán pomsta sa rozbieha pomaly, aby nás o to silnejšie dostal do svojich osídiel a zžili sme sa postavami. Park napísal prepracovaný scenár plný prekvapení, ktorý vďaka režisérovej silnej obrazotvornosti a kompozícii záberov nikdy nenudí (ak by bol ale o 15 minút kratší, nič by sa nestalo). Pri tej všetkej krvavej lázni netreba zabúdať, že pôvodcom všetkých nešťastí je zlý zdravotný a sociálny systém, čiže vláda. Park nás preto zavedie aj do kórejských takmer slumov, kritizuje systém, ktorý dopustí prepúšťanie a veľké triedne rozdiely a dotkne sa aj zahraničnej politiky. Naj(tragi)komickejšia scéna: onánia pri stene, najsilnejšia scéna: výťah. Film, ktorý sa zauzluje a mení úlohy postáv natoľko, že mu prináleží iba jediné možné rozuzlenie. (25.10.2012)

Začalo to hodně dobře, pak to v půlce úplně ztratilo tempo a na 20 minut zbyla jen nuda, a pak když se jeden z hrdinů chopil baseballky a ten druhej elektrod, se to zase rozjelo. Nápad filmu byl brilantní, vzít to z obou stran a čekat až se oba mstitelé navzájem zbijou. Nejhorší na tom je, že vlastně fandíte oboum. Akorát by to mohlo být chvílemi dynamičtější, nebo možná kratší. Režie mi občas přišla taková zmatená a semtam jsem nevěděl vo co go. Ovšem konec je fakt geniální. (13.04.2006)

Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. A v tomto filmu si jednotlivé ústřední postavy užijí zoufalství z bezmocnosti do sytosti. A právě jeden zoufalý čin roztočí kolotoč násilí a pomst. Film je rovněž velmi silně kritický k poměrům v jihokorejské "demokratické" společnosti, kdy lidem z nejnižších sociálních vrstev nezbývá nic jiného než se uchýlit na cestu zločinu, protože je to jediná zbývající možnost k přežití. (18.03.2006)