Spomienky na vraždu

"Podle stupně vývoje larev mikroskopické mušky Mesmosa orabulis odhadujeme, že k vraždě došlo včera, v osm hodin šestnáct minut. Cákance krve na místě činu jasně ukazují, že vražedným nástrojem bylo kladivo držené pod úhlem sedmdesáti stupňů a že pachatel byl muž, levák, vysoký 176 cm. Zkoumali jsme oděrky na kůži oběti elektronovým mikroskopem, zajistili důkazy v okruhu deseti mil a z těchto a dalších stop vyplývá, že pachatel měl na sobě žlutou pláštěnku, kostkované kalhoty a bavlněnou košili s příměsí umělých vláken. Že pravidelně hraje golf, nosí si hole na pravém rameni, preferuje jahodovou zmrzlinu a v dětství čítával Medvídka Pú. Knížka to byla ošmatlaná... Rohy na stranách 24 až 27 měl ohnuté směrem k zadnímu hřbetu - a podle toho ho najdeme!" ... Tak takhle nějak vypadá Crájm-Sín-Investygejšn v Jů-Es-Ej. V Čechách by to bylo nejspíš takhle: "Pane rado, já zajdu do Jedový chýše ... esli toho mordýře jako někdo nepráskne". Nu a v Korei na to jdou úplně od lesa. Chytí prvního podivína, co jim přijde pod ruku... a tlučou ho tak dlouho, dokud se nepřizná. Těžko říct, jaká z těchto vyšetřovacích metod přináší lepší plody. Pakliže bychom měli věřit televizi, vychází skóre vyšetřovacího týmu CSI vs Korejští policajti jednoznačně 1253:0 (07.07.2011)

Možná film mapuje postupy korejské policie, možná je natočen podle skutečného příběhu, ale je také neskutečně nudný. Mrazivá atmosféra žádná a napětí, aby člověk pohledal. Nevím, jestli to měl být účel filmu, ale postavy v něm se chovají neskutečně hloupě a policisté, jakoby na všechny stopy přišli náhodou. Pro mne dvě hodiny ztraceného času...ačkoliv možná jsem dostala poučení, že ne všechny asijské thrillery s dobrým hodnocením jsou pro mne. (03.01.2009)

Režisér má patrně s vesnickými policisty velice špatné zkušenosti, když se je rozhodl zobrazit jako naprosto neschopné hlupáky, kteří dokáží nanejvýše podezřelého doběhnout, vytlouci z něj přiznání a vyrobit falešný důkaz. I posila ze Soulu je zpočátku prospěšná jako zimník mým pacientům. Z nepochopitelných důvodů je tato absurdní fraška, obdobně jako v Goemul, kombinována s vážným žánrem, kriminálním thrillerem, a tím jej výrazně sráží. Kupříkladu zoufalství vyšetřovatelů, kteří nemohou dostat posily, jelikož byly odveleny jinam, je hmatatelné. Když však v závěru policista, jenž se kasá, jak dobrý má odhad na lidi, posuzuje podezřelého, jaký to může mít na diváka dopad, víme-li z předchozího, že jeho odhad stojí za starou bačkoru? 4/10 (04.12.2011)

IMDB TOP 250: #220 Tuctová, zbytečně dlouhá detektivka, na které nejspíš zbytek obecenstva viděl něco víc, než já. Ničím závratná, snad jen překvapí, že popisuje Koreu před pár lety jako zemi, kde může být detektivem agresivní idiot, který nedokončil základku, že mohla policie bezdůvodně mlátit a mučit svědky a podezřelé, že když jsi naštval šéfa, tak tě shodil ze schodů a že Korejci milujou při rvačkách kopání. 60% (05.12.2013)

Kdo má nějaký vztah k policejní práci a alespoň v hrubém obrysu zná práci vyšetřování pochopí myšlenkové procesy a pocítí frustraci detektivů ještě lépe než jiní diváci. Tento film sice není špičkou typu Zodiac nebo eventuálně Sedm, ale to je také proto, že tyto zmiňované kousky jsou v prvé řadě koncipovány jako "filmy" (tzn. jde v nich o určité drama, vývin apod.). Memories of Murder skvěle a důvěryhodně vykresluje detektivy jako lidi bez superschopností, kteří se dokáží pořádně seknout a nakonec si i kvůli nepřízni osudu tak trochu honit vlastní ocas (jestli víte, co tím myslím). Případ je zpracován perfektně, právě absence senzací a nepřirozeně dramatických momentů opět jen podporuje realističnost celého snímku. Vyzdvihnout chci také miniaturní náznaky humoru, nebo chcete-li elegantní vložení absurdních situací do jinak vážného filmu. S přihmouřením oka tedy: 9/10 (14.04.2014)