Spomienky na vraždu

Nejznámější jihokorejská kriminální kauza o zvráceném sériovém vrahovi v celé historii. Když si to tak čtu, tak je mi až s podivem, že Pečeť vraha tak dlouho unikala mému zornému poli. I takový Quentin Tarantino to považuje za naprostý vrchol celého kriminálního žánru. A já teď naplno chápu, proč to tak tento legendární režisér vidí. Film se dost přibližuje tomu nejlepšímu od mistra svého řemesla, tedy Fincherovi. Tak odtažitý a chladný styl vás totiž dokáže zaháčkovat ji po pár úvodních minutách. Přidejte k tomu naprosto dokonalou obrazovou a zvukovou kompozici a máte jednoduše zaděláno na úspěch! Ty strasti hlavních vyšetřovatelů jsem prožíval s nimi, ta absolutní nemohoucnost, co se týče nedostatku očitých svědků, důkazů nalezených na místě a kvalitní techniky v tehdejší době, to ve mně dokázalo vyvolat slušnou depku. Film nabídne i nespočet strhujících scén, celý epilog odehrávají se v lese a následně u železničního tunelu, tam jsem zíral jen s otevřenou hubou. A poslední záběr na tvář hlavního vyšetřovatele? Režisér Džun-Ho Pong je nefalšovaný génius. Tohle natočit totiž vyžaduje dar. Za mě dávám 9/10 P.S. Doporučuji si přečíst články o tomto případu, nechci úplně spoilerovat, ale člověk se dozví kopu nových informací :) (29.07.2022)

Opět klasický Bongův mix žánrů, kdy se v jedné scéně smějete a o pár vteřin později vás zamrazí v zádech. Prostě detektivka převrácená naruby, ale je mi jasné, že konzervativním divákům "kriminálek od las vegas po miami" to po chuti nebude:). Jak už je zvykem, film oplývá výbornou kamerou, nenápadnou smutnou hudbou a výtečným Kang-ho Songem. Symbolické otevření a uzavření snímku nádhernými prosluněnými záběry je perla sama o sobě. (26.01.2010)

Já tenhle film viděl před mnoha a mnoha lety a koukám, že jsem se nenapsal komentář, ale pamatoval jsem si ho, což u většiny filmů skutečně neděje a teď, když si sjíždím Džun-ho Pon, tak jsem si hodal znovu a mé pocity jsou ještě silnější ež tenkrát a jsou ještě umocnější, když si vemu, že se jedná teprve o druhý celovečerák Džun-ho Pona, tak to je něco neuvěřitelnýho. Velmi sotisfikovaně napsaná psychologie postavy policajtů, kterou silně naprosto bezradné vyšetřování brutální série vražd je opravdu paráda. Jasně Džun-ho Pon neodolá, aby tam nevtělil až humorně vyznívající dialogy a situace, ale to vše pouze ve prospěch atmosféry a postav, jenom je potřeba to navnímat, především na postavách policajtů Cho Yong-koo a Seo Tae-yoon. Opravdu mistrovská práce, ale neřekl bych kriminálka, spíše psychologické drama, alespoň tak to mám ve vidění tohoto majstrštyku já a opravdu jsem to užil, závěrečný titulky sjel 3x, poněvadž hudba je další skvělá záležitost u tohoto filmu. (11.02.2020)

Už jsem ve svých komentářích vícekrát napsal, že mám problém s východoasijskou kinematografií, obtížně přijímám její myšlenkový svět, etická měřítka a obecně kulturní rozměr. V některých případech těm filmům nerozumím, v jiných se nemůžu ztotožnit s jejich etickými východisky a v jiných mi prostě vadí režijní styl a nepřirozený pohyb i řeč. Jihokorejská kinematografie je toho typickým příkladem. Ještě se mi nestalo, abych některému jihokorejskému snímku udělil víc než 3* včetně těch nejuznávanějších režijních es. Paradoxně se tak stalo u Pečeti vraha, což je film, kterému můžu vytknout spoustu dílčích nedostatků, které by mě mimochodem u známých amerických nebo evropských filmařů iritovaly nepoměrně víc. Ať už je to celá řada absurdních prvků ve vyšetřování, které bych akceptoval u zemí střední Afriky a možná ještě tak střední Ameriky, ale u technologicky a kulturně vyspělé Jižní Koreje mi přijdou neuvěřitelné, naivních zvratů ve scénáři (onen zásadní objev, který zvrátí pohled vyšetřovatelů, je od začátku jasný i velmi průměrně inteligentnímu divákovi bez znalosti forenzních kriminalistických metod), po zvláštní žánrové zařazení, kdy film obsahuje řadu komediálních prvků, které ale podle mě vznikly spíš jako kouzlo nechtěného, než jako tvůrčí záměr a působí ve výsledku rušivě. Přesto je to ale film nikoliv výborný, nicméně zajímavý a ten kulturně odlišný pohled na společnost z opačného konce planety tomu nakonec přidává hodnotu čtvrté hvězdičky. Navíc i když mám výhrady ke scénáři, musím snímku uznat filmové kvality v podobě výborné hudby, střihu a kamery. Celkový dojem: 75 %. (31.07.2011)