Konec cesty

Film o chlapíkovi, který sešel na konci války kvůli penězům ze správné cesty a po odpykání trestu se znovu vrací na místo svého prohřešku. Zakopané peníze jsou pořád na svém místě a čekají. Tak se je rozhodne vykopat a zbohatnout. Těžko však užívat bohatství v zemi, kde všechno patří všem a mává se mávátky vstříc radostným zítřkům. Vykopat peníze a utéct za kopečky není tak organizačně snadné, a tak se to zamotává a zamotává....Film je zručně natočený, jenže doba si žádala jednoduché a průhledné charaktery hrdinů, aby se dělničtí diváci necítili v kině rozpolceni, a jasně poznali, kdo je ten třídní nepřítel. Touhle schematičností je film dost poznamenaný, trochu mi to zkazilo celkový dojem. Takže tak 65% (28.07.2014)

Zpočátku se mi to zdálo poněkud nedotažené i naivní (odstraňování granátů kolem bedny s falešnými librami), ale postupně to nabralo na dramatičnosti. Na Cikána, kterého jsem znal především ze starých filmů, skutečně dobré dílo, měl ovšem kolem sebe dobré herce. Martin Růžek v netradičně záporné postavě, výborný ustrašený Vladimír Ráž a naivní Alena Vránová, dobrý Rudolf Deyl, štěk mladičké Miriam Kantorkové... Dobrá detektivka na pondělní večer. (09.01.2019)

Je tristní vidět masu skvělých českých herců hrát v podstatě bez výjimky naprosto dementní postavy. Otec (Martin Růžek) po dvanácti letech kriminálu přijde za svou dcerou (Alena Vránová), která se chová jako by ho viděla naposledy včera. Posléze taťulda přinese kufr (falešných) valut v hodnotě 10 melounů - v té době ještě mnohem neskutečnější balík než dnes. Nikoho zainteresovaného ani nenapadne dodržovat nějaké konspirační zásady. Například dcera okamžitě maže pustit libry do oběhu kvůli nějakému kusu hadrů z Tuzexu. A otec má vychytralý plán - dcera vycestuje na Západ s Čedokem a on půjde přes kopečky. Na to pochopitelně neskočí ani nepříliš bystří příslušníci Veřejné nebezpečnosti (Gustav Heverle a Josef Bek) a seberou povedenou dvojku ve vlaku na Cheb. Postava dalšího "myslitele" v podání Rudolfa Deyla - v opilosti se potácejícího střelmistra stojí za to, to se jen tak nevidí....Opět v popisu filmu chybí označení komedie... (03.08.2014)

No herecké výkony dost děsné. Růžek přehrával ostatní podehrávali. Nejvíc se mi líbil Milda Kopeckých, byl svůj. A hrdý byl, že vytrval, že neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí. 50 % Exteriéry: Fláje u Litvínova: stavba přehrady, První český film na kterém spolupracoval jako odborný poradce Karel Kalivoda, tehdejší policejní eso a ředitel české kriminální policie. Jednalo se o jeho dlouhodobou aktivitu, aby se ve filmech stran policejní práce neobjevovali nesmysly. (11.03.2009)

Kontroverzní témata jsou svým způsobem mnohem atraktivnější, než černobíle rozsazené příběhy o hodných a zlých. Ti se samozřejmě vyskytují i v tomto filmu, ovšem tak, aby divák přemýšlel o pozadí jednotlivých událostí, měnících nejen charaktery, ale také činy hlavních protagonistů. Indicie, vedoucí od falešných anglických liber, přivádí na scénu poměrně slušnou kriminální zápletku, v níž jsme svědky rozpadajícího se manželství i vraždy ze zoufalosti. Fakt, že orgány činné v trestním řízení si i tentokrát počínají více než dobře, je odrazem doby, v níž film vznikal. Určitá forma snímku je odvislá od hereckých výkonů Martina Růžka, Rudolfa Deyla, Aleny Vránové a Vladimíra Ráže, jejichž portréty kolísajících hazardérů se štěstím nezůstávají jen jakousi šablonou, ale zajímavou studií charakterů. Opona, kterou za sebou zatáhl režisér Cikán, bývalý řemeslník prvorepublikové a protektorátní produkce, je důstojným završením více než pětadvacetileté filmové praxe, v níž se ostatně kriminiální žánr vyskytoval vždy na jednom z nejčelnějších míst. (05.04.2014)