Kočičí hra

Örkényho hra je vlastně dost obyčejná a i v této inscenaci je znát, že potřebovala nekompromisnějšího dramaturga - místy se značně opakuje. Výkony Dany Medřické, Vlasty Fabianové a Luby Skořepové z ní však i v tomto nijak zvlášť dobrém záznamu (který se z divadelní hry snaží udělat televizní film, a proto stříhá místo přestaveb a nemá diváky - přitom reakce publika musely být do značné míry tím, co stimulovalo dění na jevišti!) dělají malý klenot hodný vaší pozornosti. I když - opakuji - pokrácení textu by rozhodně nemohlo ublížit. (19.10.2008)

Situace v Národním byla po nástupu komunistických funkcionářů do jeho vedení velmi kritická a mnohé z význačných umělců čekaly hubené roky. Örkényho Kočičí hra ovšem překonala všechna očekávání, která zpočátku neslibovala nic velkého a slavného. Zásluhou excelující Dany Medřické a Vlasty Fabianové se z poněkud "obyčejného" příběhu dvou sester stalo legendární představení, jež si vyžádalo neuvěřitelných čtyři sta repríz. Erži Orbánová patřila k neoddiskutovatelně nejpopulárnějším, ale také herecky nejvděčnějším divadelním rolím Dany Medřické. Rolí, v níž jako by mimoděk zúročila všechny své životní i herecké zkušenosti a v níž ukázala, jak důležitá je energie, schopnost žít naplno, dokonce i v tak mizerné situaci, kdy se zdá, že život nemá smysl. "Čím déle jsme se textem zabývaly, tím se nám zdál zajímavější, pak nás zapaloval a nakonec jsme hořely tak, že nás museli vyhánět z divadla," vyprávěla po čase. Také o tom, jak přesto, že si s režisérem opravdu nerozuměli ani slovo, "začali rozumět". Viděl, s jakým zápalem se obě herečky pustily do práce, jak se o hře a jejím vyzněním přou, jak se do svých rolí ponořily, že jim ponechal svobodu a vlastně i hlavní odpovědnost za celou inscenaci. Stalo se něco, nad čím užaslo nejen vedení činohry Národního divadla; jak připomněl divadelní historik a kritik a později, v lepších časech také ředitel první scény Jindřich Černý: "Vztek třetiřadého dámského hereckého kádru, který ovládal stranickou organizaci v divadle, rostl úměrně s počtem repríz." A ty byly beznadějně vyprodané, diváci na příběh, v němž mnozí poznávali sami sebe nebo někoho blízkého, bouřlivě reagovali, počet repríz šel do stovek, do té doby a na dlouho i poté žádná inscenace Národního divadla nezaznamenala takový divácký ohlas. Budiž řečeno, že pro Danu Medřickou to bylo vysvobození z ponižující situace, kdy nedostávala práci adekvátní jejímu umění a postavení přední české divadelní, filmové a televizní herečky. (04.04.2016)

Koncert pro paní Danu Medřickou, vždy jsem ji měla ráda, ale až tady jsem si uvědomila jak veliká to byla herečka. Kočičí hra sama o sobě není veledílo (i když je to příjemný lidský příběh). Obě dámy dokazují, že když je herec opravdovský a velký, tak překoná i téma hry (jako tomu bylo pro přiblížení v Pochybách s Meryl Streep). Kdyby důraz zůstal na hře, mohlo by to sklouznout k ulepené nostalgii, zášti a jakémusi průměru, ale naštěstí si ten "důraz" paní Medřická ukradla se spolupachatelkou paní Fabiánovou a hru doslova vyšperkovaly. Až neuvěřitelné,co talent dovede! Nepřeháním,když řeknu, že na paní Medřickou jsem koukala s otevřenou pusou. Lepší divadlení výkon jsem sotva viděla! Většinu mého hodnocení patří hereckému výkonu paní Medřické. (02.05.2011)

Měla jsem rozečtenou jednu zajímavou knihu od anglické autorky, její jméno není důležité a televize byla v podstatě zapnutá jen jako taková kulisa. V televizi začínal divadelní záznam hry Kočičí hra. Nevěnovala jsem ji pozornost až do chvíle, kdy na podium vtrhla Dana Medřická, která zpustila takový vodopád slov, že jsem zůstala naprosto ohromená. Knihu jsem odložila a naplno se ponořila do této hry. Dana Medřická působila jako nespoutaný živel, který převálcuje všechno ve svém dosahu a zanechá při tom nesmazatelnou stopu. Bylo parádní ji sledovat. Vlasta Fabianová byla také neodolatelná. (27.10.2011)

Ani si nedokážu představit, jaké muselo být vidět toto představení "live" přímo v divadle. Nám zbyl alespoň tento ne úplně dokonalý záznam, ale i tak díky za něj. Škoda, že neexistuje stroj času, který by nás přenesl do hlediště Národního divadla konce sedmdesátých let, škoda že tu není i šestá hvězdička pro absolutně strhující herecký výkon Dany Medřické! (30.03.2013)