Henrich VIII.

Životní příběh slavného anglického panovníka a jeho početné družiny manželek je z pochopitelných důvodů lákavou látkou pro zfilmování a vzhledem k tomu, že je známý nejen v Británii, ale vlastně i na celém světě, jde i o komerčně atraktivní záležitost, která umožňuje uplatnit takový rozpočet, že si ho v podmínkách české televizní tvorby neumím představit. Na první pohled nic nepřipomíná televizní produkci. Je to výpravná záležitost, kde se nešetří na rytířské zbroji, exteriérech ani interiérech. Budeme svědky dokonce i rytířského turnaje. Lákadlem pro filmové fanoušky je navíc herecké obsazení v čele s Helenou Bonham Carter, které logicky jako hvězdě dává scénář největší prostor. Právě scénář je ale největší slabinou Jindřicha VIII. Je předvídatelný a vychází vstříc všem pověstem a představám o této postavě vytvořených. Nechybí ani klišoidní poslední rozloučení umírajícího Jindřicha se synem s nezbytnými radami na závěr. Přesto vzhledem k nepopiratelné zábavnosti nechávám 4*. Celkový dojem: 70 %. K handicapům filmu bych ale přiřadil zbytečně krvavé detaily exekucí včetně šplíchanců krve dopadající na přihlížející davy... (10.07.2010)

Snaha o zachycení motivů Jindřicha VIII. k jeho četným sňatkům se zde scvrkla jen na dva: na vášeň a zplození syna. Film má jen jednu linii, a to Jindřichovu osobnost. Politické děje a dopady církevní reformy jsou utlumeny a informace, že strýc Anny Boleynové, vévoda Norfolk, je představitelem katolické strany, pak působí zmatečně, o to více nám jsou naservírovány detaily poprav. Naprosté utlumení vedlejšího děje vede k přílišné plochosti, ale Jindřich sám je zahrán skvěle. Jen s tou stařeckou senilitou to autoři trochu přehnali, král zemřel v 56 letech a vévoda z Norfolku byl o 18 let starší než on. Osobně mi neseděla Helena Bonham Carter pro roli Anny Boleynové. Velkou předností jsou ale kostýmy, výprava se opravdu povedla. Jako závěr snad jen to, že tímto filmem se osobnost Jindřicha VIII. ani o krok neposunula od jeho mediálního obrazu tyrana, pro kterého byl jediným nástrojem popravčí špalek. (27.04.2010)

Dlouhý, předlouhý film o historii vlády britského krále Jindřicha VIII. a o jeho šesti ženách. Podobný filmový předchůdce, Tisíc dnů s Annou, se mi líbil mnohem víc. Tento film je trochu podrobnější a zabývá se všemi šesti královnami, z toho dvěmi popravenými za zradu. Líbil se mi David Suchet v roli nelítostného kardinála Wolseye, líbila se mi Helena Bonham Carter, coby druhá manželka, Anna Boleynová a líbil se mi Sean Bean, coby vůdce vzpoury Robert Aske. Ale měla jsem trochu problém film dokoukat, to je pravda. (02.07.2020)

Konečně film o Jindřichu VIII., který se snaží podat kompletní obraz tohoto problematického panovníka a jeho doby a nesoustředí se pouze na výřez z jeho života, konkrétně na některé z jeho nevydařených manželství. Na rozdíl od např. Královy přízně je Jindřich v podání Raye Winstona skutečně podobný svým portrétům a odporný už od mládí. S postupujícím časem se to jen stupňuje. Naopak David Suchet zůstává sympatický i v roli nectného kardinála Wolseye, Helena Bonham Carter hraje Annu stejně přesvědčivě jako Lady Jane a Sean Bean v malé roli statečného Roberta Askeho potěší (jeho konec už méně :). (14.07.2014)

Rozvedená, popravená, zemřela, rozvedená, popravená, přežila. Kateřina, na začátku manželství pravděpodobně fascinující, jak tak první sexuální partnerka pro puberťáka bývá, postupně nudící a svými zvyky (kajícné roucho, modlení před spaním, po spaní, místo spaní, věčné půsty a další modlení) iritující. Přes to bylo Jindřichovo řešení problému, nazývaného dnes v žalobních návrzích "naprosté odcizení", nejen na svou dobu poměrně radikální. Ne poměrně. Nevybavuji si jiný rozvod v dějinách, který by vedl ke vzniku nové křesťanské církve. Anna, ambiciózní a většinou líčená jako nebetyčná kariéristka a posléze hysterka, jejíž stavy hraničily s paranoiou. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjel Jindřichův duševní a tělesný stav jsem vždycky měla pocit, že byla předvídavá a snažila se od počátku zabránit tomu, aby po společenském vzestupu následoval pád. Podcenila krutost a bezohlednost všemohoucího samečka, kterému padla do oka. Jana, líčená jako tichá a pokorná, mi z šesti žen Jindřicha VIII. vždy byla sympatická nejméně a soucit ve mně nevyvolává ani její smrt. Zkrátka tiché nezajímavé puťky moc nepočítám. Hláška Jindřicha o tom, jak jí do konce života bude sypat koberce květinami tak vede jen k cynické poznámce - ušetřil. Další Anna, historií vysmívaná, do nekonečna se opakuje Jindřichův výrok o vlámské kobyle. Nakonec z toho kobyla vyšla nejlépe, důstojně a spokojeně. Pragmatická Němka neokouzluje a nedojímá tragickým osudem, v dramatické filmové lince je její kapitola tak trochu o ničem, v reálném životě to však nebyla ona, kdo si vytáhl krátkou sirku. Kateřina, lehkovážná smolařka vzbuzující soucit o to víc, že v nepodařeném manželství jí nebylo dopřáno ani stát se matkou, byla jen elegantním doplňkem těžce nemocného, paranoidní, egocentrického, ješitného a smradlavého starce, který nebyl schopen zvládnout jediné rozumné řešení, které takový svazek mohl přinést. Inu, parohy je třeba také umět nosit, pokud si je člověk zaslouží. Kateřina, zdánlivě nejšťastnější z Jindřichových manželek, ve skutečnosti to žádná hitparáda nebyla. Film ani nenaznačuje, jak moc šlo o život i jí, paranoidní Jindřich viděl zradu i v její víře a podezíral ji z mileneckého vztahu s bývalým snoubencem. Naštěstí zemřel dřív, než se rozhodl popravit i tuto manželku. Závěr - Jindřichův pláč nad narozením zdravé dcery mě jako vždy popudil a zároveň škodolibě pobavil, jak se může bavit jen člověk, který ví. Herecké výkony všech byly výborné, první Kateřina hrdá a důstojná, první Anna svůdná a zábavná, Jana nijaká, druhá Anna zvědavá, uražená a rozumná, druhá Kateřina mladistvě lehkovážná a třetí Kateřina moudrá a vyrovnaná. Nad tím vším lety se měnící Jindřich, důstojný Wolsey, chytračící Cromwell a jednou zas moc hezky umírající Sean Bean coby Robert Aske. Pokud někdo považuje cokoliv v mém komentáři za spoiler, tak je debil. (24.08.2017)