Oliver!

Akademikom sa podaril neuveriteľný kúsok. V roku, ked kinematografia nebola nikdy silnejšia zvíťazil tento ľahučko nadpriemerný muzikál naproti enkláve kultových filmov najrôznejších žánrov.Oliver! je síce svieži a optimisticky ladený film, jeho obsah však pôsobí príliš sterilne a všetku svoju námahu mrhá práve na pesničky a choreografie, v ktorých sa nič podstatné neudeje. Výnimkou je dramatický záver, ktorý strhne príliš neskoro... Mladý hrdina je navyše nevýrazný, rozkošný, mladý chlapček, z ktorého ešte cítiť trému a neuľahčuje mu to ani taký borec, akým Carol Reed rozhodne bol. Dialógy sú mdlé a veľmi pasívne, okaté ateliéry majú rýdzo plochý charakter (až v noci majú silu) a príbehu chýba výrazné autorstvo. Pocit – divadelne nehollywoodsky s pár zlatými momentkami. No nič, očakávam, že najlepšou adaptáciou "Twistoviek" bude (ako zvykne byť) Leanova verzia. (18.02.2014)

Poslední film roku 1968 a jako vždy Oskarovka. Olivera jsem kdysi kolem 20ti měl půjčenýho na videu a kromě písničky Pick a Pocket or Two jsem si z něj nepamatoval ani ň. Takže jsem čekal průšvih, ale Oliver není špatný film. Příběh je Dickens, který uměl napsat opravdu poutavé drama. Hlavní hrdina, andělsky vypadající Oliver si ve filmu projde peklem, které statečně snáší. Povedly se i ostatní postavy - odpudivé vedení sirotčince, které se cpe na bohatých hostinách, zatímco děti jedí ovesnou kaši. Fagin, vůdce zlodějského gangu zde narozdíl od Leanovy verze není hajzl a svým způsobem se o děti stará a má je rád. Naopak Bill Sikes v odpudivém podání Olivera Reeda je psychopat jak ze škatulky. Naprosto úchvatná je výprava, ať už chudinské čtvrtě plné doupat a slumů, pouliční ruch Londýna či bohaté sídlo. A ruku v ruce s tím jdou velkolepé taneční scény (Consider Yourself, Who Will Buy), které jsou fantastické. A finále je strhující a připomíná Universal/Hammer horory. Problém je, že písniček je prostě moc, jsou někdy neskutečně natahované a jelikož děj se posouvá v nich, ostatní je vata. Vím že je to muzikál, ale díky tomu a šílené stopáži je jinak výborný příběh na vedlejší koleji. A Oskar za nejlepší film? V roce kdy vznikla Vesmírná odysea, Tenkrát na Západě, Romeo a Julie a pár další výborných filmů. Sorry, ale absolutně nezasloužený. (28.09.2022)

Vitaz az 5 Oskarov, a to v dobe, ked Oskar nieco znamenal, dnes sa to uz degradovalo na Osrala a Ochcala vdaka ultra debilinam ako Moonlight. No nic, mne ako artovemu hnedopichovi toto maximalne vyhovuje, film ani nema poriadnu dejovu liniu, miestami je to az cervena knihovna, ale to nevadi, film som si perfektne uzil. Pesnicky na urovni, spieva sa o dusu, akurat tie dialogy boli pre mna obcas az podpriemerne kvalitne, respektivne nekvalitne. Fakt ako mohli si nechat viac zalezat na nich. Kulisy vsak na urovni, Reed to rezisersky dobre ustal, relativna spokojnost, ale nie uplna . 71 % (11.11.2017)

Tady se zpívá opravdu hodně a muzikál je zajímavý právě tím, že hudební výstupy nejsou jen "vatou". Ale nejspíš je to tím, že jde o přenesení úspěšného Broadwayského muzikálu na filmové plátno. Tomu by odpovídala i relativní obtížnost některých pěveckých míst. Film ale v žádném případě nerezignuje na dramatickou linku, naopak, Oscary za herecké výkony si nejspíš zasloužil a je odvyprávěn velmi poctivě. Proto i ta délka. Oscara si zasloužila i výprava. Ta je vskutku velkolepá a oproti některým scénám vypadá (rovněž londýnská) "My Fair Lady" jako ochotnický papundekl. Oproti tomu, jako muzikál je to trochu prkenné, strnulé a choreografie poněkud kostrbatá. Osobně nemám k látce nijak vřelý vztah, že by mi v hlavě utkvěla nějaká melodie, to také ne, ale pro anglo-americké publikum znamená Dickens asi hodně. Proto nejspíš ten Oscar. (24.08.2006)

Klasický šedesátkový muzikál se všemi přednostmi a neduhy, které k němu patří. Zpracování od velkolepé výpravy (film byl komplet natočen v ateliérech) přes kostýmy až po práci se stočlenným komparzem bere dech, k záporům patří hlavní hrdina v podání nevýrazného Marka Lestera, který celý snímek projde pouze s udiveným výrazem a pootevřenou pusou značící zřejmě mírnou mentální retardaci. Obsazen byl nejspíš kvůli své andělské tvářičce. Všechno ale vynahrazují herci ve vedlejších rolích - zejména neuvěřitelný Ron Moody, jehož Fagin je i přes svou pitvořivost živoucí postavou a jeho sóla i společný zpěv se svými svěřenci patří k vrcholům tohoto muzikálu. Problém nastává, když se protagonisté snaží vyzpívat ze svých pocitů, které nám jsou stejně dávno jasné a pouze zdržují děj. I tak se jedná o příjemnou záležitost, vedle níž působí i notně slavnější Za zvuků hudby jako nudná a sentimentální slátanina. (31.01.2012)