Návrat

Čekal jsem méně, dostalo se mi mnohem více. Ruských filmů moc neznám, a tak jsem se těšil, jestli mě třeba příjemně nepřekvapí a taky, že si trochu procvičím slovní zásobu, když mi jedou ty titulky (a jak jsem zjistil, většinu nadávek pobere slovíčko дурак a taky, že "srab" se řekne трус ;-)). Hodně silný příběh, někdy ledově chladný, podbarven krásnou mrazivou hudbou, dobře zahraný (oba dětští představitelé působili velmi autenticky), celkově velice opravdový, protkán štiplavým humorem (rozhovory otce a Ivana), následuje nečekaný zvrat a otevřený konec s mnoha otázkami. Navíc sdílím názor, že každý si tu najde něco svého. Jasných 5*. Zajímavé komentáře: kleopatra, Marigold. (04.05.2008)

Pro nekoho lehky a poeticky film o emocich, pro jineho tezke a pochmurne zobrazeni odcizeni mezi otcem a syny, evokujici trebas i vlastni zazitky. Pocit bezmoci z tohoto odcizeni, snaha o sblizeni se s druhou osobou, o ktere citime, ze je nam blizka, ale presto nam cosi v nitru v kombinaci s odpudivymi projevy one osoby nam brani "prekrocit vlastni stin" a opravdu se s ni sblizit, porozumet ji, naladit se na spolecnou vlnu. Navic, kdyz tato osoba neni schopna pochopit detskou mysl, ktera potrebuje jasne odpovedi na sve jasne otazky. Snaha pochopit je pro detskou mysl vlastni a prvorada vlastnost a nechospnost empatie do tohoto pocitu muze vest k zbytecnym situacim. A jak Radko ve svem komentari na teto strance spravne poznamenal, fotografie zachycujici usmevave chlapce nemohly byt vice v kontrastu s predvedenou "realitou". "Ach," chce se mi hlesnout, tolik myslenek cloveka napada v souvislosti s timto snimkem, ale nelze je vsechny spravne zachytit do slov a ani by to nebylo stravitelne pro jeden komentar. Tak zvlastne a mimoradne krasne natoceny film, jsem uz opravdu dlouho nevidel (nevim proc, ale jiste obrazy mi svoji kompozici pripominaly uryvky z Kitanovych del), zvlaste po vizuelni strance. K vykonum hercum taktez nelze mit vyhrady, 6*. (16.01.2007)

Z té kamery prostě musí mít člověk bradu až u země. Film je provokativní a dráždivý v tom smyslu, že pokud jednou začnet s jeho sledováním, jste prostě natolik zvědaví, že i kdyby vám jeho pomalé "Tarkovského" tempo nevyhovovalo, stejně se budete dívat dál. V tom tkví slabina i síla filmu. Od chvíle, kdy otec vstoupí do života těch dvou kluků (a zejména od doby, kdy se ocitnou na ostrově) jste zkrátka zvědaví, jak se rozkryje příběh onoho muže. Co bylo v oné bedně? Je ztroskotalá loď u ostrova jen náhodou? A jak to souvisí se zmínkou, že se kdysi "ryb přejedl"? Nutně pak musí přijít jisté zklamání, když nepřijde odpověď. Na druhou stranu možná díky tomu vám zůstane snímek vrtat hlavou... (18.11.2008)

Zmizela cesta, slovesa, ve fotografiích zůstal podmiňovací způsob. Cizinče, otče, podobáš se navlas Tomu na obrázku. Ta zežloutlá náruč mě zadržuje ve vzpomínce. Nažloutlý, po ní toužím. Ta přítomná, otcovská, cizí, mě ale na cestě v prachu, dešti, na moři, ostrově, na věži mačká, drtí. Zlím se a nenávidím Tě. Přemáhám zlostí strach, jednou dlaní vrah, druhou poraněný syn z fotografie. Nakonec Ti uteču. Les ustupuje rozpadlé věži, louce, místu, kde ve větru rezavě skřípe můj výstup. (06.02.2009)

Ruská filmová nádhera na šest aneb překrásně lyrický road movie z prostředí matičky Rusy - zejména Ladožského jezera, o návratu otce (?) za svými syny a také psychologická studie jejich vzájemného poznáváni... Návrat je pořádně syrové drama, ohlodané až na samotnou kost - jakékoliv vedlejší děje a linky jsou zde naprosto zapomenuty, jakákoliv historie je zde zahalena tajemnem - a my diváci jsme tak postaveni na úroveň dvou mladých chlapců, hlavních postav snímku, kteří si svůj názor na kontroverzního otce musí postupně vytvořit sami. Ztotožníte se s jeho chováním nebo nikoliv? Krásou Návratu je jednoduše fakt, že Vám nikdo nenapoví. Vše je pouze na Vás. Po technické stránce se nedá vytknout snad nic - špičková kamera, úžasné lokace, perfektní scénař a hlavně bezchybná režie Zvyagintseva. To samé po platí o stránce herecké. Osobbně se mi z chlapců líbil více výkon Ivana (Ivan Dobronravov), ale to je možná i tím, že postupem času dostával Andrey (Vladimir Garin) méně prostoru. Co ještě dodat k téhle "perle"? Paráda pro oko, duši i mozek. 5* (01.05.2008)