Údolí Gwangi

Když je vám pět let a vezete se na tolik profláklé dinosauří mánii a hodný pirát vám k tisíckrát sjeté kopii Jurského parku přihodí zdarma božárnu zvanou Údolí Gwangi, tak jste na vrcholu blaha. Moc si toho nepamatuju. Jen že tam jezdili kovbojové, kteří se prali s dinosaury v kostele, pobíhal tam miniaturní kůň a že mě to v té době hodně bavilo. Animace, která je na úrovni Cesty do pravěku se mi líbila, i když jsem si film pouštěl po již zmiňovaném kusu od pana Spielberga. No, ruku na srdce, v té době se mi líbilo všechno s přerostlými ještěrkami a dnes bych zřejmě hodnotil nižším počtem hvězdiček, ale vzpomínky na tento film jsou příliš hřejivé na to, abych to dělal. Je čas oprášit kazetu a pustit si to jako už trošku větší dítě. Věřím, že bych ani dnes nebyl zklamaný. Ta nostalgie je mrcha:-) (29.10.2007)

Težko lze hledat zvrhlejší kombinaci, než je spojení prostředí kovbojů a mexikánů s dinosaury. Režisér O´Connoly spolu s trikařskou legendou Rayem Harryhausenem se o to pokusili a vznikl tak poněkud schizofrenní mix westernu a Jurského parku. Nad logikou děje nelze moc přemýšlet, jinak by člověk ztěží mohl přijmout fakt, že začátkem 20.století kdesi na Divokém západě existuje neprobádáné území, kde ještě žijí pravěcí ještěři a kde pterodaktylové nemají potřebu létat mimo své teritorium. Zde je podstatné jedno jméno - Harryhausen (jinak např. Souboj titánů) a jeho triky. V tomhle ohledu se trestuhodně první hodinu téměř nic neděje, s následnou výpravou si divák užije dinosaurů dostatek a vše graduje řáděním hodně přerostlé ještěrky ve městě. Harryhausenův rukopis je jasně čitelný, některé triky jsou zdařilé, jiné méně. Pobaví skoro "edwůdovská" scéna souboje s pterodaktylem, kdy jedna z postav hýbe jeho modelem, aby to vypadalo, že se pterodaktyl brání, zaujme trikově zdařilé chycení tyranosaura do lasa. Pouze jsem nepochopil záměr tvůrců, proč většina ješterů má křiklavě fialové zbarvení, ale to je detail. Tenhle film je totiž pro Harryhausenovy fandy, mezi které se počítám i já, povinnost, ačkoliv první půle je poměrně nudná a logika kulhá na obě nohy. (01.06.2004)

Už samotný koncept filmu, tedy kombinace westernových revue a dinosaurů, sálá srdečným naivismem i velkolepým starosvětským snílkovstvím. Právě tyto hodnoty dostávají v "Údolí Gwangi" hlavní prostor a rozvíjí se do rozkošně šestákové dobrodružky. Mistr stop motion animace a analogové filmové magie Ray Harryhausen přistupoval ke své práci s nezaměnitelným nadšením, které současně zahrnovalo melancholickou empatii vůči příšerám i obsedantní pečlivost pro jejich dokonalé ztvárnění. Díky tomu všechna stvoření, jimž vdechnul duši pookénkovou animací, neztrácejí ani dnes nic ze své působivosti, ale navíc vyvolávají svou zjevnou rukodělností fascinaci, o jaké se moderním prvoplánově spektakulárním CGI kreacím nemůže ani snít. Páteř filmu tvoří rodokapsově brakové vyprávění s úsměvně schematickými figurami, jež nabízí dostatečně banální rámec, v němž mohou o to více zazářit prehistorické stvůry a upoutat na sebe zasloužené sympatie publika. Hrdinové coby prospěchářští jauneráci tu slouží jen jako pajduláci interagující s hlavními hvězdami, kteří v lepším případě mění sebezahleděné prospěchářství v upřímnou bázeň. Rámec westernových revue zároveň zpřítomňuje, že samo "Údolí Gwangi" je jen schematickou podívanou pro masy, které ale upřímně touží okouzlit velkolepou show, kde za pomoci konvenčních narativů a přímočaré symboliky ožívá dávno zašlý, respektive nikdy reálně neexistující ideál romantického dobrodružství. (21.09.2024)

Na tenhle film jsem se dost těšil, přeci jen kombinace dinosaurů a westernu je poměrně originální. A nakonec se film i zadařil. Nicméně mě lehce zklamal ta roztahanost, na nějakého dinosaura si pěknou dobu počkáme. A když se ukážou tak to stojí za to díky jednomu z nejlepších stop-motion lidí Harryhausena, pohyb dinosaurů je fakt nádhernej, a celej film dostane spád a člověk se baví. Skoro výborný film který by mohl být o něco rychlejší. (29.03.2013)

Taky vás někdy zajámalo, jak by vypadala cs Cesta do pravěku, kdyby mezi saury pronikly nikoliv kluci, ale banda kovbojů a mexikánců? Ne, mě taky ne, ale tady to k sobě docela dobře sedí a všechno více méně funguje, ačkoliv je to spíš v rámci guilty plesure, ať už kvůli neoriginalitě, krom jasné kopírky Cesty do pravěku (souboj velkosaur vs Stegosaur) je tu také značná inspirace finále King Konga, akorát tu nejsou věžáky a vidět tyranosaura, jak ve svejch pařátcích tříme blondýnu by bylo hodně vtipné, takže.. Škoda, že to tam nebylo! (12.02.2017)