Vlčí bouda

Sněženky a machři over 9000. Chytilka mi prostě nějak vypíná kritickou část mozku, takže jí sežeru i to, když mimozemšťan s indulonou na ksichtě ryje držkou ve sněhu a rozdává nesnesitelným zrůdičkám morality jak ze základky. Je to tak strašný, až je to geniální. A pokaždý lepší. P. S. Jakýkoli výskyt v TV programu je fatální šrapnel, jelikož to při náhodném přepnutí už nejde nedokoukat. (29.11.2013)

Vůbec si nepotrpím na Chytilovou, její filmy mě doslova nudí, ale Vlčí bouda je výjimka. Dívala jsem se na to s kamarádkou, samy dvě v prázdném domě a večer jsem byla vážně ráda, že už nemusím ven, jak jsem se bála. Atmosféra strachu, v partě mladých, odříznutých od světa, je ve filmu vykreslena velmi sugestivně. (14.10.2005)

Do rozvrzané vymrzlé horské boudy odříznuté lavinou od civilizace přijíždí různorodá skupinka mládežníků, aby podstoupila jakýsi podivný "test, co kdo vydrží", na který dohlíží všudypřítomný mrazivý vedoucí. Potraviny záhy docházejí, osobní konflikty ve skupině se naopak množí, atmosféra nesnesitelně houstne a vše směřuje k tomu, co nám bylo naznačeno v úvodu vycpanými vlčími hlavami zdobícími chatu - že už brzy se tu stane člověk člověku vlkem... Chytilová natočila už zvoleným, v naší kinematografii ignorantsky opomíjeným, hororovým žánrem pozoruhodný, ale zároveň dost rozporuplný film. Pomocí vynikající chaotické kamery (dramatické nájezdy, nervní švenky, časosběrné záběry), Kocábovy famózní kakofonické hudby, svícení a také zneklidňujícím náznakům, ryzím hororovým scénkám a excelentnímu výkonu Miroslava Macháčka se jí daří budovat hrůzyplnou atmosféru a vychází jí i každá lekačka, ale celé to shazují vysvětlující dialogy, přílišná doslovnost a mnohé herecké výkony toho nejtěžšího amatérského zrna, které z filmu dělají nechtěnou komedii století. Mluvím hlavně o představitelích zbývajících dvou vedoucí, kteří tak příšerně přehrávají evidentně záměrně (s ohledem na to, co se z jejich postav později ve filmu vyklube), což byl zajímavý tah, bohužel ve výsledku je z toho hrozná degradující křeč. Přesto i přes přílišné otravné chytilovské moralizování a patetický konec je to můj nejoblíbenější český film vůbec a jeden z mých nejoblíbenějších hororů. (30.09.2007)

Byl jsem přáteli pokárán, že když jsem takový filmový fanda, proč jsem ještě neviděl tuto kultovní záležitost. Nechápu, ale tenkrát mi to nějak prostě uteklo. A fakt je to škoda. Vždyť jen těch lyžáků na podobných chatách... Po tomhle filmu to všechno mohlo být ještě mnohem tajemnější. Znám lidi co si živě pamatují jak se u toho báli. Dnešní teenager by se tomu asi vysmál, ale socialistický divák, ke kterému jen sem tam pronikl nějaký horor maximálně tak na videu nebyl ještě zocelen strachem a hrůzou. Dnes už viděsí diváka jen máloco a to dokonce když film explicitně zobrazuje např. mučení atd. Krom Upíra z Feratu si moc nevybavuji, že by něco dalšího hororový žánr tehdy splňovalo. Jenže paní Chytilová rozehrála filmem dvojí hru. Kdo chce, vidí v něm strašidelnou záležitost (a naštěstí to spolkli i soudruzi), film je ale skrytou krititikou tehdejšího režimu. Režimu, který dělá z lidí ovce, poslušné stádo (jeden za všechny, všichni za jednoho) s kolektivní vinou, stádo, které je ponoukáno aby ze svého středu (kolektivu) vylučovalo jedince kteří jsou jiní, nebo kteří svým ostražitým přístupem mohou stádu nabořit jistoty ve kterých se cítí bezpečné a které mu jsou garantovány. V tom je genialita filmu. Skoro mi tedy mrzí, že jsem film neviděl v mládí jako horor a ke stáru jako alegorii k žití v komunistickém státě za dob normalizace. Avšak i s přihlédnutím k tomuto faktu, s vědomím skvělého hraní pana Macháčka i skvělé hudby Kocába nemohu jít nad 3 hvězdy. Někteří z herců strašně přehrávali (Dingo, Babeta) a byla tam i kupa nelogičností. Naštěstí závěr filmu ač bych to jindy u hororu viděl nerad byl optimistický což s vědomím oné alegorie dávalo tehdejšímu divákovi který uměl číst mezi řádky jistou naději. Ta naděje společného úniku z podobné Včí boudy se pak naplnila o 3 roky později v listopadu 1989. Dávám tedy za 3 naběračky fazolí. * * * (20.03.2021)

Na Vlčí boudu jsem se těšila, protože Chytilová, horor, mimozemšťani, horská chata ve sněhu, to mi nějak nešlo dohromady. Kde jsou vztahy, ženské, chlapi? Ale kuš s nimi, tohle je sice úplně jiné, ovšem dost dobré. Výborně vybudovaná sugestivní atmosféra, hororové prvky, mimozemská hudba, strach, ale i naštěstí ne moc čpějící moralita. Naprosto jiná Chytilová, až vás to překvapí. Zato si ale tento film určitě zapamatujete. (03.04.2012)