Sedmokrásky

Teple mile ulítlé i po těch letech, hravé, příjemné. (23.10.2007)

Mám tenhle film rád. A to se nepovažuji za intelektuála, mám prostě slabost pro experimenty, které kašlou na to, chápeme-li je nebo ne. Nemůžu říct, že všemu v tomhle filmu rozumím, kromě toho za těch 40 let hodně zastarala právě ta provokativní složka. Co mohlo být chápáno jako políček do tváře oficiální politice (kulturní, sociální apod.) je dneska bezzubé a neúčinné. Takže mně baví jen formální složka filmu, nikoli ta obsahová. Střih, kamera, kompozice obrazu a práce se zvukem a hudbou jsou vychytané do posledního detailu. (02.02.2009)

Já myslím, že to je první ne-oficiální lesbický film v Československu. (12.08.2009)

Filmový experiment, po vizuální stránce určitě zajímavý a na svou dobu vrcholně pokrokový. Nutno však říct, že mě nezaujal a vtípky paní Chytilové mi nepřišly úsměvné, natož vtipné. Po řemeslné stránce ovšem palec nahoru. (18.12.2011)

u některých vyzdvihovaných filmů nechápu, proč jsou vyzdvihovány .)) (31.01.2014)

Naprosto unikátní film, který v sobě obsahuje mnohem více témat, než by se na první pohled mohlo zdát. Perfektně perfektní coming of age, která jakoby byla až nezachititelná, ale Věra to i přes všechno dokázala. Avantgardní pop v dokonale vizuálním pornu spolu se skvělými herečkami a hudbou z toho dělá jedno z nejlepších uměleckých děl, které jsem kdy viděl. Uvědomělé, krásné, nevšední, vtahující, provokující, zamyšlení hodné, perfektní a čisté umění, kterému nechybí nic, to jsou sedmikrásky. (18.10.2020)

Chichot,chichot,chichot..... (07.04.2009)

Úžasné, geniální a tak ZKAŽENÉ! (18.03.2011)

Sedmikrásky jsou jeden z mých nejoblíbenějších filmů především kvůli tomu šílenému smyslu pro humor, který mě mnohokrát donutil smát se nahlas ("Haló, rehabilitační klinika. Umři! Umři! Umři!"), a výtvarná stránka a kamera mi přišli opravdu hodně zajímavé. Nevím, o čem to přesně mělo být, ale nabízí se vysvětlení, že aspoň jedno z hlavních témat je že lidi se často chovaj nevinně a používaj rádoby milé ale otřepané fráze, zatímco páchaj kdejaké zlo, i když to zlo stejně mnohokrát působí celkem triviálně (zvlášť když se vyskytuje ve světě bez hlubšího smyslu). A zdá se mi, že v české kultuře se vyskytuje specificky ženské vydění absurdity každodenního života, které hraničí s halucinacemi. Objevuje se ve filmech Věry Chytilové, ale také třeba v textech kapel Dybbuk / Zuby Nehty a Čokovoko. (24.01.2012)

Sedmikrásky pro mě už před lety byly a stále jsou totálně nesnesitelný film, zároveň mi ale hodně imponuje spontánnost a nesvázanost hrdinek, kterou bych si taky přála oplývat. (30.03.2012)

Říká se, že umění by mělo provokovat. Sedmikrásky ve své době jistě spoustu lidí provokovaly a dobře jim tak (oběma stranám). Kdyby mi někdo řekl, že je to opravdu skvělý a výjimečný film, ale ať mu prostě věřím a nedívám se na to, ušetřil by mi několik hodin života (druhý pokus, třetí pokus..) a můj závěr by byl stejný. Paní Chytilová to určitě natočila tak, jak chtěla, takže všechno, co se mi na filmu nelíbilo, považuji za záměr. Už ty dvě ale nikdy nechci slyšet. (29.07.2012)

Tak tuto experimentalnu zalezitost som si celkom zalezitost som si bez ohladu na afekt hlavnych hrdiniek celkom uzila. Farebny, sialeny a zabavny film. (01.03.2018)

Propagace západní dekadence a ke všemu projektovaná obrazy naprosto ireálního, doslova patologického chování mladých dívek rozhodně do socialistického kina/kultury nepatří a jako zcela nevhodný příklad, zejména pro mládež, skončilo tohle "veledílo" právem v trezoru! Zbytečný film, z kterého čiší neúcta ke všemu a ke všem, obdiv k falešné "svobodě" západního typu, ale i jakýsi podivný feministický zápach. Že Chytilová uměla/používala velmi osobitý, zajímavý až geniální filmový jazyk je bez debaty, ale její "kritický pohled" na věc/svět (=obsah jejích filmů) očima feministické pacientky psychiatrie je naopak velmi laciný, chorobně subjektivní. (26.08.2023)

Milá šílenost, která však jen taktak utáhne tuhle pidistopáž... 70 %. (08.01.2024)

Dokonalá alegorie. Není divu, že s ní V. Chytilová u komunistů narazila... (21.08.2003)

Experimentální film, jehož kouzlu buď podlehnete nebo ne. V mém případě je to něco mezi. K plusům řadím určitě zajímavé pojetí(především formální zpracování) a to hlavně na tu dobu, naopak k mínusům pro mě patří celý příběh, který mě ničím moc nezaujal, ale to je především tím, že sedmikrásky jsou přece jen filmem od režisérky ženského pohlavý a hlavně pro uvědomělé ženy. Někde mezi v tomto případě leží velice oduševnělé dialogy mezi těmi slečnamy, které jsou občas zajímavé(zmiňovaná scéna s vejcem), nicméně někdy jsou i trochu samoúčelné a běžný dialog by se sem hodil více. Rozhodně však revoluční film, který je právem považován za klasiku a došel ocenění i v zahraničí. (30.12.2006)

Hana a Hana na tripu. Víc k tomu říci neumím. Jen že jsem se chtěl jen mrknout na prvních pár minut filmu, jakže jako to slavné dílko vypadá a najednou jsem ho už nemohl vypnout :) (05.08.2009)

Jedno ze stěžejních děl nové vlny ve mně vyvolává smíšené pocity. Na jedné straně je tu výtvarná stylizace, před kterou smekám. Barvy, kostýmy, střih, s tím vším je nakládáno s obdivuhodnou nápaditostí a působivostí (podíl Ester Krumbachové jistě není malý). Pak jsou tu ale věci, s nimiž mám problém i u jiných režisérčiných kusů. Afektovanost hlavních hrdinek ještě docela sedí k jejich zvýrazněné lehkomyslnosti a dekadenci, kde se snoubí protřelý cynismus s naivitou a zranitelností. Ale někdy (vlastně dost často) převáží doslovnost a polopatické moralizování ve stylu "Ta dnešní mládež si neváží žádných hodnot" a to mě zkrátka ruší. Nevadí mi angažovanost, chápu, že se Chytilová chtěla k určitým věcem vyjádřit, ale když už věnovala takovou péči vizuálním experimentům (ta "stříhací" scéna byla například skvostná), proč musí všechno tak průhledně dovysvětlovat? 70% (24.04.2010)

Zlaté Orwellovy dvě minuty nenávisti. Tohle bylo plných 73 minut hnusu. Snad nic mě ještě takhle nerozčilovalo. (26.11.2010)

VADÍ? Nevadííí! :) (21.04.2011)