Milý Frankie

Jedna krasna a zaroven smutna drama s vonou romantiky. Citlivy pribeh hlucheho chlapca, ktory sniva o jednom - stretnut sa s vlastnym otcom; a matka (inak velmi presvedciva, prirodzena a jednoducha Emily Mortimer) spravi pre to vsetko - aj klamat a zahravat sa s chlapcovou doverou a laskou. Tento druh filmov nevyhladavam; ostal som velmi milo prekvapeny. (08.02.2009)

Vraťte se na chvíli do svých dětských let a vzpomínejte, na to, jak jste si hráli, chtěli být kosmonautem, pak zase pilotem nebo kapitánem lodi. Vzpomínejte, jak s vámi táta dělal všechny ty vylomeniny, nezkazil žádnou srandu, maminka se o vás pečlivě starala a vy tak prožili krásné dětství. Hlavní hrdina filmu, Frankie, toto však nezná. Před svým pravým otcem jsou spolu s matkou a babičkou na útěku již hodně dlouho. Díky jeho nepozornosti přišel malý Frankie o sluch.. Matka se mu snaží tátu nahradit pomocí dopisů, které si s Frankiem fiktivně píše a nechává svoje dítě věřit, že tatínek se plaví po všech světových oceánech, líčí mu dobrodružství, jenž zažívá a posílá mu poštovní známky s motivy lodí. Ale nic nemůže trvat věčně a časem přijde chvíle, kdy se bude muset s pravdou ven... (29.12.2005)

Jeden z dalších citlivě natočených "malých" dramat, tentokrát o skoro desetiletém chlapci, který je neslyšící, ale to není jeho handicap...Jeho handicapem je skutečnost, že vyrůstá bez otce, alespoň bez jeho fyzické přítomnosti. Fyzické, protože mu pravidelně od něj docházejí dopisy s názvem - Dear Frankie...A pak se věci změní. A nakonec se ukáže (a to není novinka a ztvárnění nebylo nijak bombastické, aby se mi rozbušilo srdce), že chlapec je možná citlivější a vnímavější, než by se mohlo zdát. Ale jinak bylo hrozně hezké dívat se na to, kolik lidí vlastně měl kolem sebe a co všechno pro něj dělali - je to takový antidepresivní film, řekla bych. (11.04.2010)

. „Zase se stěhujeme. Máma říká, že nastal čas.Taky sice říká, že už to bude naposledy, ale to tvrdí pokaždé.A babička zase říká, že pokud bude nějaké další... ... tak ji budeme muset zabalit do krabice.“ Matka je schovává před Frankiho násilnickým otcem, ale synovi nechává iluzi, že jeho táta je báječný. Na dopisy, které mu chlapec píše, odepisuje sama a nikdy nezapomene přidat do dopisu známku s obrázkem lodi. Jedna zpráva v novinách „Loď ACCRA připluje do přístavu“ a lži v dopisech jsou ohroženy, je potřeba někoho najít „cizince, který by mohl být Frankiemu tátou. Jenom na den. Na jediný den. Dokonce mu za to zaplatím.“ Citlivě natočený film o tom, že brát dítěti iluze je velmi obtížné, ale udržovat je, je mnohdy ještě obtížnější. (30.12.2005)

Pribeh maleho chlapce, ktery je hluchy, nema otce a jeste se porad s mamou a babickou stehuji, protoze je pronasleduje manzel, od ktereho utekly. Chudak, zije v predstave, ze jeho otec je hrdina a namornik. Hodne smutny pribeh se zajimavymi scenami, reziser se neboji statickych scen i klidne po pul minute. Hodne pripominajici skutecny zivot, bez nejakych urychlovaku. A taky v roli maleho Frankieho se herec hodne blysknul. (26.10.2005)