Precitnutie v Garden State

Film, ktorý (ako spomína i Adrián) sa feelingom veľmi podobá pre mňa nepochopiteľne ospevovanému Sideways. Je to film z ktorého mám pocit, že mi chce povedať niečo „veľké“, cez zobrazovanie malých veľkých vecí, ale akosi nevie ako to má urobiť ani čo presne chce povedať. Celý film pôsobí strašne rozťahaným dojmom, jednotlivé scény sú na seba radené bez zmysluplnejšej nadväznosti. Garden State stojí a padá na jedinej osobe a tou je Natalie Portmann, ktorá vo svojej postave asi ako jediná má čo hrať a kedykoľvek je na scéne, zatieňuje i pána hercorežiséra Braffa. A práve kvôli jej postave a nehynúcemu obdivu k Natálkinmu umeniu si Garden State veľmi rád pozriem znova, ale nad 7/10 sa film u mňa nedostane. (09.06.2006)

Psychologický chytře zpracovaný snímek, herecky dobře obsazený, přítulná hudba Coldplay, Jimmyho Somerwilla... Zach mě pobavil též ve filmu Poslední polibek, má takový zvláštní kukuč a oči. Některé dialogy měly velkou hloubku, celý příběh byl tak obyčejný, na hony vzdálen typickým hollywoodským velkohubým chvástačkám a megalomanství vlastní americké produkci. I zdánlivě rušivé vsuvky úryvků ze života kámošů a sousedů, nakonec zapadly do logického celku. Celoživotní trauma, sedativa, nudný život, výčitky, pohřeb, návrat, náhoda, osud, proměna, procitnutí, závěr. Od Portmanky se přece neutíká. Tečka. Žádná elipsa. (02.01.2011)

Pro Američany naprosto kultovní a dobu definující záležitost - část lidí ten film miluje, část ho miluje nenávidět. Ale už jen proto, jak moc vystihuje konkrétní emoci a estetiku ho nejde nevidět - nejde se vyjadřovat k americkému indie filmu bez znalosti Garden State. A musím říct, že už jen to je na tom filmu vzrušující. (12.12.2009)

Nevím, jak vyjádřit svoje pocity z tohoto filmu. Na jednu stranu mě pobavil, zasáhl a obměkčil, ale na druhou jsem se trochu nudila a taky mi určité pasáže lezly krkem. Zach Braff je rozhodně zajímavá osobnost, ale docela mě vytáčelo, jak byl až moc tichý a laxní a Natalie Portman byla oproti němu zas až příliš - otravně ukecaná, ale oba mě něčím zaujaly, oba měli zajímavé role a zahráli je skvěle. Doprovodná hudba byla skvělá, samé pecky. Bylo zde hodně super scének v zajímavém prostředí, ale podle mě převažovaly ty slabší. (13.04.2012)

Garden State je velmi milá černá komedie s atmosférou filmů Wese Andersona, jen krapet normálnější. Takovýhle počin si představím pod pojmem "kvalitní nezávislý film" - totiž ona nezávislost se má projevovat jenom v technickém minimalismu se kterým je film pořízen a veškeré takto uspořené peníze se mají vrazit do dobrých herců, scénáře a vůbec. V tomto ohledu se režisér rozhodl šetřit zjevně maximálně, protože celé dílko vyprodukoval z větší části sám (i když do Roberta Rodrigueze mu ještě něco schází). Garden State je sice nijak originální, leč příjemný a inteligentní film o tom jak se má člověk naučit žít sám se sebou. (07.06.2005)