Precitnutie v Garden State

Zach Braff splnil jedno ze základních pravidel režie. Jako diváka mě zaujal ihned v první minutě filmu. Jak je ale vidět, ani tohle zlaté filmové pravidlo neznamená automaticky úspěch. Po úvodním geniálním intru se Garden State stává spíše průměrnou existenciální indie romanťárnou, která je nejsilnější, stejně jako začátek filmu, ve svých nejmelancholičtějších momentech. Ten feeling deprese je totiž nadmíru dobře zachycený a kdyby se na něj Braff zaměřil o něco víc, mohl by natočit opravdu výjimečný film. Takhle je z Garden State průměrný, avšak stále zapamatovatelný kus, jehož potenciál je ale podle mě silně nevytěžený. 6/10 (29.10.2017)

Škoda toho mizerného začátku... i když, ten k tomu asi taky patřil, protože díky němu jsme si mohli vychutnat genialitu zbývajících 2/3 filmu. Skvělá hudba, herecké výkony a bezchybný scénář. Přestože jsem už film před nějakou dobou dokoukal, stále ve mně přetrvává ta pohoda láska a naděje která z filmu sálala jak z rozpálených kamen. Posílám krásnejch 5 sluncí a 90% (26.08.2013)

Mám rád filmy, ktoré si vás postupne krok za krôčkom získajú, pričom tou "príťažlivou ingredienciou" nie je ani originálny príbeh, ani extravagantná forma audiovizuálu. Nie, čím si ma tento filmík získal je jeho jednoduchosť a poctivosť. Podobne ako pri Sideways, tak aj pri Garden state sa mi postupne rozširoval úsmev na tvári a dobra nálada pri srdci, ktoré vo mne rezonovali ešte dlho po zhliadnutí a to aj napriek pre mňa urýchlenému zakončeniu. Sideways je ako dobre víno, Garden State je podobne ako jedna sekvencia vo filme, cesta za cieľom, kde dôležitým nie je len samotný cieľ, ale podstatné je si rovnako vychutnať aj spomínanú cestu... . A ak k tomu hraje výborná muzička v podobe krásneho soundtracku, je to cesta o to príjemnejšia. (10.06.2005)

Áno, áno a ešte raz áno... Ak niečo, tak presne toto je moja šálka kávy. Žánrovo asi niečo ako romantická komédia, ale od tých "tradičných" je štýlovo na hony vzdialená. Sú komédie, ktorým ide o to, čo najviac diváka pobaviť a rozosmiať, sú také, ktoré "vyžadujú" od divákov orkány smiechu, no a potom sú také ako Garden State... človek to pozerá, sám možno nechápe prečo, ale celý čas sa cíti neuveriteľne príjemne, sem-tam sa zasmeje a po skončení, keď sa pozrie do zrkadla, s úžasom zisťuje, že má zdeformovanú tvár, lebo sa celú hodinu a pol naširoko usmieval a ten ksicht mu nejde nijak odstrániť. Presne takto na mňa Garden State zapôsobil - proste neodolateľne príjemný zážitok. A ešte mi nedá trochu neupraviť Civalov komentár: "Když bych věřil na něco jako objektivní hodnocení, řekl bych, že Garden State je objektivně na čtyři hvězdičky. Jenže nevěřím, tak to říkat nebudu a vrazím hezčích pět!" (v nemalej miere je to zásluha Natalie, ktorá je nekonečne očarujúca a doslova vládne celému filmu - a keďže koment píšem v deň jej narodenín, tak jej touto cestou prajem všetko najlepšie ;-) ). 9/10 (09.06.2006)

V první scéně filmu sedí hrdina v letadle, které se zjevně ocitlo ve vážných problémech, a my sledujeme zděšené cestující, kteří si nasazují kyslíkové masky a jen s největšími potížemi, narozdíl od hlavního hrdiny, zvládají nastupující paniku. Ta scéna navnadí k očekávání emotivní podívané, jenže v následujících okamžicích naladí tvůrci na úplně jinou notu a sledujeme typicky festivalovou produkci na téma jak se vyrovnává dospívající hrdina s traumaty ze svého dětství a hledá své místo v životě. Což by mohlo být opravdu zajímavé, kdybych neměl pocit, že ty emoce jsou nějak umělé a hrdina, stejně jako celý film, je pod sedativy. Pod vlivem uklidňujících prostředků byl podle mě i scénárista a nejspíš i celý štáb. Můj pocit z filmu dobře vystihuje komentář Rex Mundi. Dialogům filmových postav a jejich emocím nevěřím a film mi přijde jako líbivá vykalkulovaná záležitost pro festivalovou porotu na Sundance Film Festivalu. Celkový dojem: 40 %. (04.09.2010)