Kopytem sem, kopytem tam

Mě, takového milovníka filmů Davida Lynche a Luise Buňuela, nemůže takovýto ulítlý (a místama až bizardní) filmešek ale vůůbec rozhodit, právě naopak. ;-) Byla jsem totiž Willym Kufaltem, který mně tento film dal do "Výzvy", trochu varována. :-D Ovšem to ještě zřejmě netušil, že já, která slintám u Mazací hlavy, Nenápadného půvabu buržoazie, a jim podobných (a nad svými bláznivými sny), tak přeci nebudu kroutit hlavou zrovinka nad "nějakým Kopýtkem". :-DD Ježto navíc kromě neotřelého humoru, (hořce) komických / komediálních situací a "blbinek", nabízí i mnohá ponaučení, a přiměje diváka více či méně k zamyšlení. Hodně mě potěšili pánové Šteindler a Vávra, kteréžto ve filmech moc nevídám. A na to, jak nemusím T. Hanáka (ani jako herce, ani co se sympatií týče), tak mne dosti překvapilo, že mi tu nejenže nevadil, ale místama jsem musela uznat, že jeho výkon zde byl vskutku povedený. A to jsem se od začátku bála, že mi zkazí dojem z filmu. Jsem moc ráda, že se tak nestalo. Když už, tak mi to kazil ten (pro mne) naprosto příšerný osmdesátkový styl (móda, účesy, líčení, některá hudba, apod.), za to ale holt film nemůže, když byl jaksi v té době natočen, a má se v ní i odehrávati, to je jasné. ;-) ["Filmová Výzva 2019" - Willy Kufalt] (29.03.2019)

Rozporuplné, jak je u Chytilové zvykem. Před dvaceti lety bych dal možná i plný počet. Jenže velká část kouzla a působivosti vyprchala. Spojení režisérčina rukopisu s poetikou divadla Sklep byla rozhodně zajímavým tahem a typicky sklepácké pasáže jsou taky tím nejlepším, co dneska film nabízí. Pak je tu obligátní chytilovské moralizování, někdy přesvědčivé ale často křečovité a doslovné, což platí hlavně o přepáleném závěru. Tehdy to byl odvážný počin nejen politicky ale i reflexí morálního rozkladu vztahů na pozadí aktuální hrozby AIDS, která ale s odstupem času na aktuálnosti dost ztratila. Co tenkrát šokovalo a úspěšně navozovalo atmosféru strachu, dnes už takovou sílu nemá. Čas byl v tomhle případě nemilosrdný. 70% (20.02.2011)

Vidět Kopyto sem, tam v patnácti, označím ho za bizarní (pokud by mi bylo přáno, co to slovo znamená). Kamera si vesele švenkuje, paprče, kopyta a leb si lítají tam a sem, zajímavé. Nicméně člověk stárne, a už ho jen tak nepřekvapí. Poučenou či přiblblou zřídelnicí vidí za každým rohem a na každém rohu vyskakovat Godarda = nouvelle vague. U některých sekvencí neodolám a tahám je dopředu, dozadu. Sklepáci baví, Hanák existuje o trochu méně tragicky než obvykle; doporučení pro stále hezký ksichtík - doktora z hor pro něj!; Vávra je šumný; nu a Šteindler – protentokrát dívka s perlou ve vlasech (a se salámem na lyžích). (A to si neodpustím - /ne/dokážu si představit tento snímek v americké produkci 1, 5 miliardy smajlíků). Takže buďme pro dnešek, děcka a pokročilí, rádi za Chytilovou,. (04.12.2008)

Já osobně na tom nenacházím chybu a troufám si říct, že toto je přesně jedno z dalších geniálních spojení v československé kinematografii. Chytilová + divadlo Sklep. Výborná souhra ovšem nebyla vůbec jednoduchá, ani před natáčením ani během něj. Nakonec se ovšem vyprodukovalo něco, co se povedlo do posledního detailu. Film, který lze bez diskuze nazvat tragikomedií. Podle mě geniální režie i herecké výkony sklepáků, kteří mě svými nadpozemskými dialogy a neskutečnou osobitostí navždy dostali. Underground 80. let s nádechem ustupujícího socialismu, jsem hrozně rád za tenhle film. "Synek čo to robíš, ja su len bývalý havíř, my zme taky hráli divadlo, my zme vybírali fajne kusky, aby sa lidi zasmiali a né, aby se hrůtili z tempa doby!" (26.10.2011)

S filmy Věry Chytilové to mám těžké. Nikdy nevím, zda to bude něco skvělého, nebo něco, co mi nesedne ani trochu. Stejné to mám se sklepáky, proto mi hodně dlouho trvalo, než jsem se dokázal odhodlat. Začátek pro mě byl hrůzostrašný. Protivné postavy, které stále něco rádoby vtipně mlely ve svém pozérsko-dadaistickém blouznění, byly snímány ještě protivnější kamerou. Po nějaké době jsem si na tu kameru zvykl, ale štvala mě až do konce. Na nějaký náznak děje jsem čekal snad do poloviny filmu. Udrželo mě jen to, že se občas objevila brilantní scéna či myšlenka. Naopak po hlavním zlomu (zbytečně pozdě), dostal děj spád, postavy se zajímavě vykreslily a konečně bylo co sledovat. Škoda jen, že to nepřišlo dříve a dále se to nerozvíjelo. Jistě by to bylo zajímavější než sledování přiopilého sklepáckého tria v první polovině filmu. Za těch pár skvělých scén a za druhou polovinu filmu dávám tři hvězdy. (24.01.2019)