Réžia:
Věra ChytilováKamera:
Jaroslav BrabecHrajú:
Tomáš Hanák, Milan Šteindler, David Vávra, Ivana Kuntová, Tereza Kučerová, Renata Beccerová, Bára Dlouhá, Chantal Poullain, Josef Kobr, Jiří Bartoška (viac)Obsahy(1)
Choroba AIDS sa stala východiskom pre skúmanie povrchných vzťahov medzi ľuďmi a symbolom smrteľného ohrozenia, stresovej situácie, ktorá odhaľuje podstatu jednotlivých charakterov. Traja sympatickí tridsiatnici veselo užívajú život, namiesto lásky striedajú sexuálne partnerky a cenu života im pripomenie až ohrozenie AIDS. Film o apatii, nihilizme, nivelizácii hodnôt, epikurejskom egocentrizme so samovražednými dôsledkami. Euforické eskapády ako zúfalá snaha premôcť pocit odcudzenia v spoločnosti.
Významným prínosom sa stala účasť amatérskeho divadla Sklep, ktorá dodáva filmu originálnu poetiku, hravú recesiu a osobité hrecké prejavy T. Hanáka, M. Šteindlera a D. Vávru. Námetom a scenáristickou spoluprácou sa uviedol mladý absolvent FAMU P. Škapík. V chytilovsky hektickom tempe rozprávania upúta rozháraná kompozícia obrazu (farebne sýtej tónine dominuje červená), nervný strih, dekomponovaná hudba, pulzovanie a ostré jazdy p"sobivej kamery, snímajúcej v najnemožnejších uhloch a sklonoch. Dômyselný humor a efektné pózerstvo sú predvádzané natoľko okázalo, až je vlastná amorálna podstata skutkov prehlušovaná a ostrosť pohľadu na zdeformovanú realitu sa rozptyľuje. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (177)
Povodne sa malo jednat o urcity druh zltacky, ktory nakoniec tvorcovia zmenili na AIDS. Film bol prvotinou pre panov Steindlera a Vavru. Pani Chytilova nechala urcitu volnost pre tvorivost clenou z divadla Sklep a musim povedat, ze sa im to aj vydarilo i ked natacanie s pani reziserkou nebolo velmi zabavne a napriek problemom to dotiahli do zdarneho konca. Kazdopadne sa jedna o velmi vydareny kusok kde pan Hanak predviedol, ze naozaj dokaze hrat. ()
Poslední dílo Věry Chytilové z komunistické éry. Trochu jsem se bál, aby trio ze Sklepa nezastínilo Chytilovou jako to je u Dědictví s Bolkem Polívkou, ale dobrý, Vávra se Šteindlerem s tradičně dobře vybranými méně známými herci byli ve formě a film jsem si užil i přes svojí akutní alergii na Tomáše Hanáka. Režisérce se dobře podařilo zachytit rozkládající se unavenou společnost komunistického státu a to, že film šel do kin i přes neskrývané provokování a veselou scénku s americkou vlajkou, svědčí o blížícím se konci. Stopáž je sice trochu přemrštěná a závěr, který zbrkle změní tempo na divokou morální bitku o promiskuitě byl lehce otravný, ale pořád je to kvalitní Chytilová. Jo a Bartošku žeru. ()
Pozdější (ale mnou dříve zhlédnutý) film se Sklepáky Kouř, to je, jak už jsem psal, kult. Ale tohle je… hodně špatný film. Přitom Sklepáci jako herci nejsou špatní, vlastně první polovina tohoto filmu taky není vyloženě špatná, ale od druhé poloviny se zřejmě naši hoši ze Sklepa snažili hrát, jako by byli na divadle a nijak to nekrotili. To chápu, protože od toho tam má být režisérem, aby je nějak nasměroval či krotil (v tomto případě režisérka) a bohužel, nepodařilo se. Kopytem sem, kopytem tam je zoufalý film, který ví, co chce říct, ale trvá mu to jako hladovému… vy víte co. Tam kde Kouř věděl, kde skončit, tady film jede přes čáru dobrých 40 minut. Za těch pár pěkných obnažených slečen a Hanáka ještě těch 40 % dám, ale vím, že tenhle film už nikdy víc vidět nemusím. ()
Normalizacne filmy v druhej polke 80. rokov len dodychavali, a ak sa tocila kvalita, tak jej bolo sakra malo /Vesnicko ma Strediskova, Olmerov Bony a Klid, Vazeni Pratele, ano, normalizacna vinarska trilogia Bourlive Vino- Zrale Vino -Mlade Vino/. Ovsem tento film pani Chytilovej obstoji aj behom casu. Vysoko hodnotim skusenu ruku reziserky Chytilovej /Panelstrory aneb jak se rodi Sidliste, Vlci Bouda/, odlahcenu atmosferu, snahu pani Chytilovej ukazat, ze aj bonvivanstvo ma svoje hranice. A ma, presne o tomto bonvivanstve a jeho hraniciach je film Kopytem sem, Kopytem Tam. A samozrejme prostredie interierov ale aj exterierov a perfektne dialogy. Zaver bol neskutocne mrazivy. Normalizacna kvalita, ku ktorej sa vzdy rad vratim. 94 % ()
S odstupem dvaceti let lze konstatovat, že Chytilová v této pozoruhodné komedii, představující v plné síle poetiku "sklepáků", předjala některé Hřebejkovy filmy (nejvíce PUPENDO) a tvoří jakýsi spojovací můstek i k PELÍŠKŮM. Nezávazná taškařice nikdy nekončící puberty a stále nedospělé adolescence, ignorující nezastavitelnou dospělost, vyjadřuje víc než úděs jedinců: symbolizuje nedospělost společnosti jako takové. V druhém plánu - a tím ještě přesvědčivěji - vystihuje "přízemně" kulisy pozdní normalizace. Dojem z filmu je dojmem z dobové společnosti, která napovídá a předjímá celou řadu negativ polistopadového vývoje poté, když vyprchala prvotní euforie z listopadových shromáždění. Kdybychom měli hledat další možný spojovací můstek, najdeme ho v deziluzívních polistopadových textech pozdního Karla Kryla, které přibližně od léta 1990 začaly nemilosrdně nastavovat době její méně lichotivou tvář. Uhry, které na ní vidíme i dnes. Kontroverzní závěr filmu, ústícího do tehdy tabuizovaného AIDS, lze vykládat mnohoznačně: jako zásah cenzury, scénáristické i autorské selhání nebo nápověď civilizačního zlomu. Možností je ještě více. SKLEPácká poetika, ve filmu nepopiratelně obsažená, tyto tendence ještě prohlubuje. Hořký film, hořké prozření, nepopiratelná katarze. To je to, oč by nám všem mělo jít, pokud se skutečně chceme zbavit fenomenu "blbé nálady". ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (15)
- Tomáše Hanáka během natáčení Chytilová podrápala na zádech. Ten si to ale nenechal líbit a před celým štábem ji seřval. (ČSFD)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1989. (orkadimenza)
- V čase 1.20.26 je na televizní obrazovce ukázka z filmu Výjimečná situace (1985). (Ganglion)
Reklama