Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Choroba AIDS sa stala východiskom pre skúmanie povrchných vzťahov medzi ľuďmi a symbolom smrteľného ohrozenia, stresovej situácie, ktorá odhaľuje podstatu jednotlivých charakterov. Traja sympatickí tridsiatnici veselo užívajú život, namiesto lásky striedajú sexuálne partnerky a cenu života im pripomenie až ohrozenie AIDS. Film o apatii, nihilizme, nivelizácii hodnôt, epikurejskom egocentrizme so samovražednými dôsledkami. Euforické eskapády ako zúfalá snaha premôcť pocit odcudzenia v spoločnosti.

Významným prínosom sa stala účasť amatérskeho divadla Sklep, ktorá dodáva filmu originálnu poetiku, hravú recesiu a osobité hrecké prejavy T. Hanáka, M. Šteindlera a D. Vávru. Námetom a scenáristickou spoluprácou sa uviedol mladý absolvent FAMU P. Škapík. V chytilovsky hektickom tempe rozprávania upúta rozháraná kompozícia obrazu (farebne sýtej tónine dominuje červená), nervný strih, dekomponovaná hudba, pulzovanie a ostré jazdy p"sobivej kamery, snímajúcej v najnemožnejších uhloch a sklonoch. Dômyselný humor a efektné pózerstvo sú predvádzané natoľko okázalo, až je vlastná amorálna podstata skutkov prehlušovaná a ostrosť pohľadu na zdeformovanú realitu sa rozptyľuje. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (177)

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Nemám rád osmdesátá léta a tudíž ani filmy produkované v této době, i když je pravda, že toto dílko nebylo zas tak špatné. Ale paní Chytilové zřejmě nikdy nepřijdu úplně na chuť. Látka je to zajímavá, ale dalo se z ní vytěžit mnohem více, tématika hrůznosti onemocnění AIDS se mohla ještě více zdůraznit, mohli se vybrat lepší herečky do ženských rolí. Dále by filmu prospělo zkrácení a to minimálně o půl hodiny (128 minut je opravdu hodně). Ale přesto, své místečko to v naší kinematografii má a mělo by se to pouštět (ve zkrácené podobě) v rámci očisty na základních či středních školách. A to ohrožení AIDS jako polemika s komunismem - to je prostě celá Chytilová - myšleno v dobrém.. ()

Aleee89 

všetky recenzie používateľa

Po několika pro mě až překvapivě dobrých filmech Chytilové (koukám od začátku) přišel snímek Kopytem sem, kopytem tam, který mě ale zase vrátil z nebeských výšin na tvrdou zem. Nudila jsem se, byla zvyklá na krásnou stopáž hodinu a půl a dostala dvouhodinový nášup... Jo, mělo to poselství a téma, chtělo nám to něco říct, jak to je u Chytilové zvykem, ale mě to šíleně nudilo. Škoda. ()

Reklama

fNdEsIECLE 

všetky recenzie používateľa

Vidět Kopyto sem, tam v patnácti, označím ho za bizarní (pokud by mi bylo přáno, co to slovo znamená). Kamera si vesele švenkuje, paprče, kopyta a leb si lítají tam a sem, zajímavé. Nicméně člověk stárne, a už ho jen tak nepřekvapí. Poučenou či přiblblou zřídelnicí vidí za každým rohem a na každém rohu vyskakovat Godarda = nouvelle vague. U některých sekvencí neodolám a tahám je dopředu, dozadu. Sklepáci baví, Hanák existuje o trochu méně tragicky než obvykle; doporučení pro stále hezký ksichtík - doktora z hor pro něj!; Vávra je šumný; nu a Šteindler – protentokrát dívka s perlou ve vlasech (a se salámem na lyžích). (A to si neodpustím - /ne/dokážu si představit tento snímek v americké produkci 1, 5 miliardy smajlíků). Takže buďme pro dnešek, děcka a pokročilí, rádi za Chytilovou,. ()

selfesteem odpad!

všetky recenzie používateľa

Ještě teď, když si vzpomenu na tu hrůzu, kterou jsem se sebezapřením vydržela sledovat až do konce, skutečně mi není nejlíp. Co tím vším kraválem, létající kamerou, vykulenými obličeji a odpornými kulisami mělo být řečeno, mě tak nějak míjí. Zpracovat téma promiskuity a posléze sžíravé obavy ohledně nějakého strašáka, který v menší či větší podobě tehdy řádil a bohužel řádí dodnes, snad lze vytvořit i bez toho, aby z filmu bylo člověku šoufl, a to ne kvůli jeho tématu. Moc se mi ulevilo, když už konečně skončil a ještě víc, když jsem ho slavnostně vyhodila do odpadků. ()

TomPrusik1 

všetky recenzie používateľa

Začínám mít pocit, že nejlepší filmy na území Československa se točili v 60. letech a také na konci 80 a přelomu 90. let kdy začali tát ledy a tvůrci mohli být trochu odvážnější. Snímek Věry Chytilové je toho důkazem. Chytilová skvěle vystihuje atmosféru doby a myslím vybrat pro to představitele Divadla Sklep byla správná volba. Filmu rozhodně nechybí specifický humor, který možná nesedne každému, nebo ne tomu, kdo nemá zrovna v lásce Sklepáky. Stejně tak jsou zde různé další bizarní výjevy, občas nějaké pseudofilosofické úvahy a sny, nad kterými hledáme logiku jen těžko. Stejně tak z filmu srčí Chytilové názor na muže a i ženy, kteří jsou promiskuitní a za ,,závislost" doplatí. První půlka filmu je v takovém odlehčeném duchu, ale jakmile se nad hlavními postavami stáhnou mračna v podobě infekčních chorob, dítěte u kterého nikdo neví kdo je otcem (protože každý souloží s každým) a samozřejmě nové nemoci AIDS, zábavy a taškařic ubývá. Film určitě byl v době vzniku jakýmsi varováním. odrazem tehdejší společnosti a odvážným kouskem. Dnes je to takový dokument pro ty, kteří buďto na tuto dobu zapomněli, nebo ji nezažili (jako třeba já). A funguje myslím stále výborně. Nabízí se srovnání s Kouřem, hlavně v té ulítlosti a kritice socialistické společnosti a myslím, že takové srovnání je zcela na místě (ačkoliv Kouři chybí ten varovný apel). Pokud jste Kouř viděli a líbil se vám, myslím si, že se vám stejně tak bude líbit i Kopytem sem, kopytem tam. Snad jedinou zásadnější výtkou je fakt, že tento film by snesl kratší stopáž. 8/10 ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (15)

  • V restauraci si „Dědek“ (Milan Šteindler) objednává Čápy s mákem, což zní jako klasická „sklepácká“ hříčka, ale není, jedná se o zapomenuté staročeské jídlo. (sator)
  • Film způsobil ve své době slušný poprask a zděšení, jelikož v době premiéry byly pojmy HIV/AIDS stále relativně nové a v Československu o nich nebylo příliš mnoho informací, přestože tehdejší režim toto téma záměrně detabuizoval již v roce 1985. Až tento film ukázal nemoc v praxi. (Šéfik)

Súvisiace novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (viac)

Reklama

Reklama