Vamos a matar, compañeros

Lehce zběsilá , chvílemi až lehce ztřeštěná, westernová jízda zasazená do prostředí mexické revoluce s opět ( jak jinak) lehce dokonalou hudbou "M". Lehce potrhlý Franco Nero, lehce přitroublý Tomas Millian, lehce šílený Jack Palance, lehce naivní Fernando Rey a lehce grandiozní křivák Jose Bódalo, tihle všichni se vaří v kotli Corbucciho vynikajících špaget. Lehce dokonalý film ! (24.11.2013)

To byla ale veliká móda tadlecta Mexická revoluce. Každej druhej western na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých a hlavně makarónwesty si to museli střihnout.--Od geniálních počinů jako Divoká banda, nebo Hlavy dolů/Kapsy plné dynamitu/ přes zajímavý jako třeba Kulka pro generála až po trochu rozjívený jako je tenhle kousek. Občas skoro fraška, sem tam vtipný odkaz Corbucciho na sebe sama ( zas ta rakev na špagátu přitažená....:-)),--díky panu rejžovi to odsejpá, všichni se tam řežou vo sto pes(ér)os a Morricone všude kam se zaposloucháš. Tak. (02.06.2011)

Milian jako vždy velice dobrý a Nero také odvádí opět svůj standard v nejepších letech. Hudba EM taky docela povedená. Na plné hodnocení to není ale 80% si to zaslouží. Určitě jeden z těch povednější špageťáků. Jestli tohle někomu nevoní nebo např. Solimovy filmy, tak to není tím, že by byly špatné, prostě jenom nemá rád spaghetti westerny a neměl by se na ně pro jistotu radši vůbec dívat, aby se mu nepřitížilo :) (24.09.2011)

Vamos a matar, compañeros je tak trochu variace na Il Mercenario a tak trochu rozvíjení obdobných motivů jiným směrem. Obdobně jako Leone v Hodný, zlý a ošklivý schematizuje válku Severu proti Jihu, Vamos a matar, compañeros pomocí několika klíčových postav představuje mexický konflikt v celé šíři. Je tu opilecký generál, který konflikt využívá jen ve svůj prospěch, bandité, co upřednostňují kořalku nad pokojným životem, vesničané, kteří bojují za skutečnou svobodu, profesor-intelektuál, který hlásá mírovou ideologii, a do toho vstupuje Nerův Švéd, kterému jsou motivace ostatních zcela volné a jde mu jen o zisk. Morriconeho chytlavá písnička navozuje tu správnou revoluční atmosféru a opět se mu daří vytáhnout Corbucciho obrázky o několik levelů výš. (24.02.2013)

Kosení mexičanů po desítkách. No proč ne, když hlavní hrdina vždycky narazí na volný kulomet v tu správnou chvíli. Průměrné béčko s nic moc hudbou sráží patetická a moralizující závěrečná půlhodinka. Dobro zvítězilo, zbloudilí a chamtiví byli napraveni. Ale možná třeba v Magionu, nebo v jiném pásmu pro děti a mládež by se tenhle film prosadil. (07.07.2011)