Réžia:
Charlie ChaplinScenár:
Charlie ChaplinKamera:
Roland TotherohHrajú:
Edna Purviance, Clarence Geldert, Charles K. French, Adolphe Menjou, Harry d'Abbadie d'Arrast, Henry Bergman, Charlie Chaplin, A. Edward Sutherland (viac)Obsahy(1)
Marie St. Clairová si myslí, že jí její přítel, umělec Jean, dal košem a proto odjede do Paříže sama. O rok později se už jako milenka bohatého Pierra Revela potkává s Jeanem a nemůže se rozhodnout mezi jistotou bohatství a pravou láskou. Jean po různých nedorozuměních nakonec spáchá sebevraždu. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (21)
Tento film od Chaplina bez Chaplina v něm má jeden nedostatek. Nehraje v něm Chaplin. Zní to sice lacině, ale je to tak. Jeho osobnost a herecké charisma vždy dodávaly jeho filmů něco navíc, tragiku i komediálnost v jednom a zřejmě díky budou mít ostatní jeho film nějaký přesah. Zde toto není a film tak působí ploše a moc vážně. Sice není nudný, ale jde spíš o takovou melodramatickou tuctovku. ()
Nezaslouženě opomíjené výlučně autorské, nikoliv herecké Chaplinovo dílo nepatří k vrcholům tvorby proslulého anglického komika, ale také má víc než hodně daleko k jeho průměru. Příběh, jakkoliv klišovitě může působit, je na nadprůměru své doby a totéž lze říci i o úrovni jeho zpracování. To, co známe odjinud, smutek, nostalgii, cit, místy přerůstající do sentimentu, tu najdeme v hojné míře. Milostná tragédie, partnerské nedorozumění, zaviněné shodou náhod a následkem z toho vzniklého oddálení, není nepravděpodobná. Jakoby Chaplinovu ruku, - evropskou, ne americkou ruku - vedli Maupassant se Zolou. Vedli jistě, určitě, šťastně. Především divácky šťastně. Nejen tehdy, ale i dnes. ()
Nejčastěji uváděný český distribuční název filmu je Pařížská maitressa. Laciné melodrama s trapnou mizanscénou a statickou a nudnou kamerou. Herecké výkony docela ujdou až na špatnou Ednu Purviance, která podle mě neumí hrát. Bez pohybu a mimiky obličeje (horší měl snad už jen Buster Keaton) vystačíte v Chaplinových groteskách, ale ne ve velké roli v němém filmu. Dobrá byla scéna bouřlivé oslavy v ateliéru. Jediným zajímavým motivem příběhu je problematika vztahu rodičů a jejich již dospělých dětí. A taky Chaplinova hudba je výborná. Ale ten konec? Že by se Chaplinovi už nevešel do žádné grotesky a tak ho přilepil sem? Navzdory vší té nudě a průměrnosti mě asi v polovině film dějově docela vtáhl, proto nehodnotím ještě hůře. Nebýt autorem a režisérem Charlie Chaplin, tak po tomhle filmu dnes neštěkne ani pes. ()
Velmi dobry snimek o nestastne lasce, i pres nemy film ma slusny pribeh. Zdarile herecke vykony, nejlepsi byl Adolphe Menjou v roli prachace, sympatak od pohledu, takhle si predstavuji idealniho aristokrata:-). A pak Jeanova matka (Lydia Knott, skoda, ze nema na CSFD svuj profil), z te misty mrazilo. Chaplinova rezie je taky pusobiva a Dama z Parize nabizi nekolik zajimave natocenych momentu. Krasna je i hudba, ktera provazi cely pribeh. Chaplin byl neuveritelne vsestranny umelec a nepochybuji o tom, ze by se dokazal prosadit i v dnesni dobe... ()
Film naprosto odlišný od ostatní tvorby Chaplina. Avšak nejen žánrově, ale i tím, že se zde sám Chaplin téměř neobjeví. I přesto se jedná o film velmi kvalitní, takže je škoda, že je tak málo znám. Adolphe Menjou a Henry Bergman ve svých rolích přímo září. Celý film je doprovázen nádhernou hudbou Charlese Chaplina. 9/10 ()
Galéria (29)
Fotka © MK2 Diffusion
Zaujímavosti (9)
- Inspirací ke scénáři Dámy z Paříže byly Chaplinovi anekdoty, které mu vyprávěla jeho tehdejší přítelkyně Peggy Hopkins Joyce o svém poměru s jistým dobře známým francouzským nakladatelem. (everlong)
- Pracovní název filmu zněl The Public Opinion. (everlong)
- Chaplin se pokoušel prosadit (podle názorů obchodníků málo komerční) název Destiny. (everlong)
Reklama