Moderná doba

Naprosto geniální groteska! Chaplin tohle umění dotáhl k dokonalosti v době, kdy žánr už prakticky z kin vymizel. Perfektním gagům docela sedí mozaikovitá stavba filmu, sociální podtext ale svému tvůrci přinesl zcela neúměrné problémy (a narozdíl od zhruba stejně starého filmu Hej rup! by je měl i v našem bývalém režimu). (15.03.2005)

V době, kdy éra němých filmů už takřka vymizela natočil Chaplin další nezapomenutelnou komedii, plnou geniálních scén. Opět se zde představí jako známý tulák, který tentokrát v době krize hledá zaměstnání a nejednou, kvůli tomu skončí ve vězení. Film je plný geniálních vtipných scén a nezapomenutelných gegů, které jsou občas bohužel poněkud zdlouhavé. Pokud však Chaplinovy grimasy můžete film vás nejednou skvěle pobaví. (14.10.2009)

Moderná doba od Ch. Chaplina priniesla so sebou výživný kokteil humoru a zábavy, ale medzi riadkami i veľa nostalgie a smútku za všetkým tým starým a jednoduchším, nuž nemej ére a staromilskému prístupu tu definitívne odzvonilo. Samozrejme, nemôžem zabudnúť ani na prekrásnu P. Goddard a hlavne na Chaplinovo spevácko-tanečné vystúpenie v závere filmu, ktoré mi v hlave vyhrávalo ešte riadne dlho. 85/100 (14.05.2016)

"Chcete-li předstihnout konkurenci, nemůžete se obejít bez Bellowsovy autokrmičky." S tím by asi nesouhlasil jen rozený skeptik. A možná taky smolař Charlie, na kterém byl výrobek testován, ale spíše nikoli. Charlie se totiž s vrozenou samozřejmostí pohybuje u zběsile frčícího pásu, po vězeňských chodbách, na kolečkových bruslích i v šoubyznysu, ale mně to nějak nestačí. Asi je to tím, že za opravdu geniální etudy považuju pouze dvě - bruslení nad propastí a utahování šroubů s celotělovým tikem. Pro mě to bylo tak nějak málo zábavy, takže tu třetí hvězdu nakonec musel zachránit optimisticky odhodlaný úsměv uličnice Paulette, které jsem nedokázal odolat. (15.04.2016)

Varovanie pred studeno zmechanizovaným svetom, požadujúcim stále vyšší výkon bez ohľadu na prirodzenosť človeka, dominuje prvej polovici mixu sociálnej drámy s groteskou. Druhú tvorí opakovaná neúspešná snaha biedneho páru usadiť sa a nájsť zamestnanie. Gagy sú na úrovni, ale akoby vytiahnuté z množstva Chaplinových krátkych filmov. Ozvláštnenie predstavuje použitie zvuku: film využíva postupy nemých filmov - dominuje hudba zložená Chaplinom, hlasy vydávajú výlučne reprodukčné prístroje, prirodzené dialógy obstarávajú medzititulky (okrem pesničky v závere). Striedanie zobrazenia medzivojnovej reality zmietanej vlnou nezamestnanosti a štrajkov s humornými scénami sa vydarilo a film svižne odsýpa striedajúc tragiku a komiku života. Hoci z hľadiska tvorivého námetu film nepriniesol veľa nového - zmechanizované mesto pod drobnohľadom továrnika ukázal Fritz Lang v Metropolise, pásovú výrobu žánrovo obdobne spracoval Clair v komédii Nech žije sloboda! - stal sa divácky vyhľadávaným, populárnym a scény z neho všeobecne známymi. 70% (24.10.2005)