Moderná doba

Satirický pohled na novou, moderní dobu, plnou nových vymožeností, ve které se ovšem odráží hospodářská krize a problémy obyčejných dělníků s ní spojených. Celým filmem se táhnou jako dlouhá nit neuvěřitelné a propracované gagy, k těm nejlepším patří úvodní část, kdy Charlie pracuje v továrně na pásu, k dalším jeho jízda na kolečkových bruslích ve třetím patře se zavázanýma očima, kdy mi lezl mráz po zádech. Naprosto nejlepší je však Charlieho pěvecké představení v závěru filmu, to je poprvé, kdy slyšíme Charlieho hlas, i když "jen" zpívaný. Film pochází z poloviny třicátých let, kdy již dávno existoval film zvukový, tento je však zcela bez dialogů, které nahrazují komentáře jako ve filmech němých. Chaplin tak signalizoval světu, že si poradí i v této - modernější době. (08.05.2009)

Fakt som si myslel, ze po tolkych rokoch, co som videl naposledy Chaplinove filmy, ze sa budem len tisko a znudene usmievat, avsak velmi som sa mylil. Chaplin je aj dnes tak skvely, ze som sa s chutou a nahlas zasmial na mnohych scenach. Jakmile sa tam objavila nejaka scena, kde nebol Chaplin, uz mi tam chybal a nemohol som sa dockat, kedy konecne pride na scenu. Tie jeho gagy proste nemaju chybu a preto patri na tu dobu ku kralom komedii. Napriklad sceny vo väzeni, kde sa citil ako prasa v zite a zrazu mu riaditel väznice oznami, ze moze ist na slobodu a Chaplin sa ho pyta, ci by tu nemohol zostat, ze vsak tu mu je dobre, ma jednoducho rozosmiala a je tam toho viac, nez dost. Nikdy nezabudnem na jeho srobovanie v extremnej rychlosti akychsi vyrobkov v tovarni :-)... 12.12.2009 ______ Charles Chaplin - (Robotník v továrni) +++ Paulette Goddard - (Uličníčka) +++ Henry Bergman - (Majitel kavárny) +++ Tiny Sandford - (Big Bill) +++ Chester Conklin - (Mechanik) +++ Hudba a produkcia: Charles Chaplin +++ (12.12.2009)

Moderná doba od Ch. Chaplina priniesla so sebou výživný kokteil humoru a zábavy, ale medzi riadkami i veľa nostalgie a smútku za všetkým tým starým a jednoduchším, nuž nemej ére a staromilskému prístupu tu definitívne odzvonilo. Samozrejme, nemôžem zabudnúť ani na prekrásnu P. Goddard a hlavne na Chaplinovo spevácko-tanečné vystúpenie v závere filmu, ktoré mi v hlave vyhrávalo ešte riadne dlho. 85/100 (14.05.2016)

Varovanie pred studeno zmechanizovaným svetom, požadujúcim stále vyšší výkon bez ohľadu na prirodzenosť človeka, dominuje prvej polovici mixu sociálnej drámy s groteskou. Druhú tvorí opakovaná neúspešná snaha biedneho páru usadiť sa a nájsť zamestnanie. Gagy sú na úrovni, ale akoby vytiahnuté z množstva Chaplinových krátkych filmov. Ozvláštnenie predstavuje použitie zvuku: film využíva postupy nemých filmov - dominuje hudba zložená Chaplinom, hlasy vydávajú výlučne reprodukčné prístroje, prirodzené dialógy obstarávajú medzititulky (okrem pesničky v závere). Striedanie zobrazenia medzivojnovej reality zmietanej vlnou nezamestnanosti a štrajkov s humornými scénami sa vydarilo a film svižne odsýpa striedajúc tragiku a komiku života. Hoci z hľadiska tvorivého námetu film nepriniesol veľa nového - zmechanizované mesto pod drobnohľadom továrnika ukázal Fritz Lang v Metropolise, pásovú výrobu žánrovo obdobne spracoval Clair v komédii Nech žije sloboda! - stal sa divácky vyhľadávaným, populárnym a scény z neho všeobecne známymi. 70% (24.10.2005)

Chaplin byl geniální v tom, že ať dělal cokoliv, vždycky uhodil hřebíček přímo na hlavičku. Ryze autorským způsobem si přisvojoval širší témata, ať už se jednalo o modernizaci (Moderní věk), nesvobodu (Diktátor), chudobu (Kid), či obětavou lásku (Světla velkoměsta). Pokaždé to dopadlo skvěle. A co víc, jeho pohled na svět byl (je a bude) vždy nejen vtipný a satirický, ale také hluboce lidský a neuvěřitelně povzbudivý. (07.10.2016)