Sanbiki no samurai

Az sa citim divne, ked vsetci hodnotili tak vysoko a mna to nejak nenadchlo. A to mam stare filmy o samurajoch rad. Asi mi viac sedi Kurosawov styl. Tento film mi pripadal prilis chladny a postavy si ma neziskali. Celkom som tam postradal to, ze by sa samuraji spravali podla svojho kodexu. Pripadali mi ako obycajny chlapi, ktori sa z rôznych dôvodov nakoniec postavili na stranu rolnikov. Proste Sedem samurajov zredukovanych na troch. Ale chyba tomu poriadna atmosfera. Namiesto nej to ma dynamicke tempo. Vo filme sa toho stihne dost odohrat ale vo finale sa ukaze, ze to bolo vsetko aj tak zbytocne, takze z vysledku mam vlazny pocit. 5/10. (26.09.2016)

Film se mi docela líbil, ale bohužel, když ho srovnám se Sedmi samuraji nebo Yojimbem popřípadě Sandžuróem, nedosahuje ani zdaleka takových kvalit, ke genialitě mu toho prostě hodně chybí. Hlavní, co mi zde chybělo a Kurosawa to má, byla určitá realnost. Mimo podivné triky s katanou, které skýtá většina japonských historických filmů, mi nepřišlo nějak realné chování postav. Film ani herci si mě nezískali. Nedovedu to moc dobře vysvětlit. Možná, že to bylo moc rychlé, ale přitom mi většinou rychlost filmu nevadí, nebo tam byly určité emoce, což zase většinou není na škodu. V Kurosawovi, když je noc tak pořádná, prší-li tak hodně, zabíjí-li se tak buď rychle nebo pomalu, ale se smyslem a každý pohyb ten smysl dává např. je bahno, a tak prostě uklouznou. Ve filmu není skoro žádná zmínka o Bušidó, to mě asi dostalo. Potom neprojevuji takový zájem o hrdiny. Hlavní hrdina nejadná jen kvůli tomu, že má svou čest, ale spíš hlavně kvůli slitování a ostatní třeba kvůli rolníkům nebo kvůli tomu zlýmu chlápkovi, který je sužuje. Nejda tam o jejich čest, samuraj by raději bojoval, než by se nechal zbičovat. Bylo tam taky až moc odkazů na to pravé nefalšované přátelství. Nebyl tam žádný větší plán, jak těm rolníkům pomoci, prostě se to všechno najednou semlelo, že by hlavní hrdina něco vymyslel kromě odevzdání petice, která už tam byla, nebo zabití hlavního zloducha, to prostě ne. Jsem strašně nerad, že to neumím líp vysvětlit, ale tenhle film si mě moc nezískal a moc ve mě nezanechal. (možná bych ho neměl srovnávat s Kurosawou) (09.03.2013)

1000. komentář: Příběh tří potulných samurajů, kteří se přidají na stranu lidového povstání proti krutému velmožovi. Sice to nedosahuje kvalit např. Zběsilosti nebo Vzpoury, ale i tak se jedná o perfektní samurajský akčňák plný skvělých soubojů. V hlavních rolích se objeví sympatická trojka mifunovského ražení. (17.08.2010)

Sanbiki no samurai je v mnoha aspektech jedinečným filmem. Prvním z nich je skutečnost, že lze jen stěží nalézt tvůrce, který by vytvořil svůj první filmový počin tak dobře, že je možné nazvat jej téměř dokonalým. Tím druhým je fakt, že navzdory své dokonalosti lze film nazvat v podstatě zapadlým, což se může člověku po shlédnutí filmu zdát jako zcela nepochopitelné. Goshův debut lze v jistém smyslu brát jako experimentální počin, a to hlavně pokud jde o práci s kamerou. Navíc, tento experiment se mu povedl na výbornou, a tak lze říci, že s kamerou téměř až kouzlí. Je zvláštní, že zde několik uživatelů tvrdí, že film připomíná Kurosawova Yojimba. Pokud bych měl zvolit film, kterému se Sanbiki no samurai podobá, byl by to nepochybně jiný, mnohem známější Kurosawův film - Sedm samurajů. Tomuto filmu se Goshovo dílo podobá nejen svým názvem (Sanbiki no samurai - Shichinin no samurai), ale i ústředním tématem. I to by ovšem bylo zcestné - film Sedm samurajů lze totiž chápat jako poctu samurajské etice a způsobu života. Sanbiki no samuraj se však k samurajům staví nikoliv typicky "kurasowovsky", ale spíše tak, jak to činí ve svých filmech jiný tvůrce, Masaki Kobayashi. Samurajové zde nejsou stavěni nad rolníky, o čemž svědčí i výkřik jedné z hlavních postav z konce filmu - že i rolníci jsou lidské bytosti, stejně jako samurajové, resp. konkrétní rozhovor mezi samuraji - kdy jeden tvrdí, že není špatné zabíjet rolníky, neboť jde o pouhou havěť, načež se mu dostane odpovědi, že i on sám je havěť, s tím rozdílem, že je havětí ozbrojenou. Hideo Gosha tak dokázal vytvořit dílo, které, ačkoliv jsou v něm zjevné známky mnoha vlivů, oplývá neskutečně silnou originalitou... (10.09.2011)

Není samuraj, jako samuraj. Spojováni stejnými ideály, závazky i filozofií svého poslání, žijí dost odlišné životy. Žebříček společenského postavení se ovšem rychle hroutí, dostaví-li se na scénu povinnost udržet si čisté svědomí, čest a hrdost spravedlivého člověka. Excelentně vyhrocená situace, měnící se každým okamžikem, je základem naprosto bezchybného vyprávění tohoto silného příběhu o životních prioritách a proměnách lidské povahy, které jsou možné kdykoli...ve starém Japonsku stejně jako dnes. (26.04.2016)