Kid

Roztomilý film, podobně jako všechny němé. Tenhle má něco navíc - dojemný a zároveň vtipný děj. U mě je ale problém, že Charlieho vtípky mě nedonutí smát se nahlas a Charlieho dojemné scény mě nedonutí uronit slzu. Vím, jak to má na mě působit, ale nepůsobí. Přesto uznávám, že jde o kvalitní a zábavnou podívanou.. (28.08.2007)

Problém s klasickými groteskami je ten, že človek sa má pri nich smiať, ale v súčasnosti to moc neide. Preto ich treba hodnotiť v kontexte doby a s prihliadnutím na to, že sa na ne príjemne pozerá. Chaplin je skvelý komik, niektoré scény sú vynikajúce, ale predsa sa písal rok 1921 a tempo filmu je nesúrodé a dej je predsalen trochu "chudý". Hudba je tiež dosť zastaralá a pre obyčajného diváka je film prakticky nepozerateľný. Každopádne na slabšie 80% by to malo aj tak stačiť (minimálne za geniálnu scénu so vstávaním a deravou dekou). (14.05.2006)

Velmi zajímavý a dobově krásný film , který ač je němý má rozhodně co nabídnout a bylo mi velkým zážitkem pozorovat jak herci veškeré emoce vyjádřují pouze mimikou , společně s krásnou hudbou , která vše dokresluje. Klasika , která rozhodně stojí za shlédnutí a nabízí nejen porci komických , ale i emotivně vypjatých situací. Na nejvyšší hodnocení to i přes svou nespornou kvalitu pro mě ovšem není , něco mi zde přece jen chybí. Film: 85% (10.10.2008)

Já.... Nikdy bych nečekal, že mě Chaplin dojme. Plně jsem si uvědomoval jeho sociální cítění, protože ho do svých filmů dával často, ale Kid mě pohltil, sežvýkal, omlátil o zeď a vyplivl celého umiolousaného a otřeseného. Nemám slov. Možná pro tohle byl vymyšlen film, možná pro tohle je jeho němá podoba nezapomenutelnou součástí, prapůvodce, předchůdcem dnešní vyprázdněné popcornové zábavy. Ta síla v pouhém záběru a pohybu. Ve výrazu. Edna Purviance je neskutečná žena, herečka, kočka. Chaplin je geniální filmař. Coogan je skvělý. Výborný, nadčasový, svým způsobem nepřekonatelný a dokonalý film. (18.11.2012)

Pěkný film, v němž vítězí sentiment nad humorem i naopak. Jenom Chaplin dokáže takhle současně vzbuzovat soucit i bavit. A právě v tomto filmu je možná nejdojemnější. Na humor nezapomíná, ale snaží se natočit poměrně osobní výpověď, která se neztratí pod tunami gagů. Na Chaplinovi mě fascinuje dvojakost jeho příběhů, současně si však myslím, že některé jeho filmy mohli být lepší, kdyby lépe slučovaly jeho "malou tuláckou dušičku" s "onou geniální komikou". A právě Kid je krásným příkladem, kdy se film neštěpí na dvě poloviny (jako Zlaté opojení), ale plyne poklidným tempem vstříc jejich soutoku. (10.11.2004)