Recenzie (1)
Naši cestovatelé byli tehdy jedni z mála cizinců, kteří se vypravili na pověstný ostrov lovců lebek Nias. Jsou záznamy, že ještě v roce 1938 si válečník bral jako kořist hlavu poraženého nepřítele. My ale nesledujeme válečnou výpravu, domorodci jdou do pralesa s bambusovými tyčemi na zádech. Na celém ostrově jsou jen tři lékaři, jeden na sto deset tisíc obyvatel. Místní to chtějí změnit. Ve vesnici staví nemocnici a bambusovým potrubím přivádějí do údolí vodu na stavbu. Cestovatelé nám ukazují práci mistrů kovářů a pohádkové stavby niaské architektury. Mladí studenti přinášejí do vesnice moderní vymoženosti, hrají tenis na posvátném místě. Na závěr vidíme válečný tanec lovců lebek. Udeřit smíš, ale zabít už ne. ()